sobota 31. prosince 2011

A štastnej novej rok, ty mrcho jedna nevěrná!

0 komentářů
Touto filmovou vánoční větou Vám přeji vše nejlepší do nového roku. ;)

úterý 27. prosince 2011

Kde jsou ty vánoce?

0 komentářů
Sedím v malé místnosti u rachotícího počítače, venku je studený den, pouštím si melancholickou hudbu, popíjím čaj a nikdo z mých sledovaných blogerů doposud nenapsal příspěvek z vánoční tematikou. 

Ještě včera jsem si užíval poklidu domova, sledoval pohádky, hádal se o pravidlech Magicu, střílel z kuše, mával katanou, lepil draka či nahlížel do nových knih a hlavně jsem se cpal - tu řízkem, tam chlebíčkem, tiramisu či cukrovým. Též jsem pozoroval hořící svíce, pomáhal zdobit stromeček (první baňka, které jsem se dotkl odešla do nebe vánočních ozdob) nebo se prostě jen tak povaloval... a na nějaký počítač, učení či starosti skoro ani nepomyslel. Leč osud mi nepřál a já musel kvůli nesmyslům (viz. "malé setkání z byrokracií") odjet do Brna a to bych nebyl já, abych se cestu sem nerozhodl využít - opravdu nerad projíždím korunky a čas jen tak na otočku - a tak tu mám před sebou dvanáct přednášek informačních systémů a tři sta stránek makroekonomie, protože učení je činnost, která se doma (tam kam jezdím obvykle jednou za dva měsíce na návštěvu) moc provozovat nedá - alespoň v mém případě. 

 Takže Vám přeji příjemné prožité vánoce a hlavně pohodu a klid.

Váš Jenda

úterý 20. prosince 2011

Webové aplikace

1 komentářů
Webové aplikace se v poslední době docela rozjíždí, nebo jsem si jich spíše začal více všímat. Mě osobně na nich zaujala hlavně nenutnost si cokoliv cpát do počítače a možnost přistupovat k nim prakticky kdekoliv. Nutno říct, že mě trochu zklamala hw náročnost (občas snad i větší než u klasických aplikací) a  občas také nepříliš velká stabilita.

O Google docs se snad netřeba příliš zmiňovat, snad jen, že jsou fajn. Aktuálně v nich třeba píši text bakalářské práce, pravidla nějaké té hry a nedávno jsem tam sesmolil semestrálku (přeformátování ale proběhlo ve wordu), dotazníkový výzkum a spousty dalších dokumentů a poznámek. Používám tam prakticky jen tvorbu textových dokumentů, páč ostatní aplikace mě moc nenadchly a snad jen dodám, že už mi to několikrát zatuhlo či úplně spadlo a to zcela bezdůvodně.

Z těch originálnějších bych chtěl určitě zmínit projekt HD video střižny Wevideo , která mě rozhodně zaujala - v demo verzi je sice omezena 15minuta a maximálním rozlišení 360p (HD střižna :D), ale šlape použitelně a hlavně je celý soft příjemně intuitivní - bohužel, mě mrzí, že samotná aplikace není zrovna málo náročná a tak nějak sem měl pocit, že si se stejnýma nervy můžu sestříhat rovnou u sebe, vyblít to ve vyšší kvalitě a ještě ušetřit FUP. Takže jsem tam nakonec video nedodělal, ale rozhodně stojí za vyzkoušení.

Určitě bych zmínil projektovou nástěnku Trello.com, jež tedy nemá za cíl nahradit žádnou offline aplikaci. Nástěnku jsem se (zřejmě bezúspěšně) pokusil využít ve svém týmu, leč je bohužel kolegy docela ignorována... ale přesto si myslím, že je to pro práci na rozsáhlejším projektu fajn věc ;)

A pak tu máme kýble různých aplikací pro diagramy, ze kterých jsem prakticky využil gliffy.com a creately.com a nedávno jsem se ještě mrknul na Lucid chart. Bohužel všechny jsou v demo verzích nějak osekány (např. počtem souborů) a když si pak musíte vybrat zda smazat class diagram, erdéčko nebo activity diagram, abyste mohly udělat nějaký další tak to spíše zamrzí a místo koupení programu se podíváte po nějakém dalším.

Před pár dny jsem upravoval fotky v Sumo Paint, není to sice Photoshop, ale taky se to dalo použít. ;)

Také jsem měl potřebu si načrtnout pár místností a mimo jiné jsem zkusil Autodesk Homestyler, leč jeho šílená náročnost mě přesvědčila, že to není nejlepší nápad a tak jsem to nakonec splácnul v Creately - jestli se mi podaří sesbírat přesné míry, tak pak někdy překreslím v CADu (o žádném webovém nevím) a třeba i ukážu.

Je toho prostě spousty a mě zajímá, zda také používáte nějaké užitečné aplikace?

úterý 13. prosince 2011

Samostatné školní práce jsou super!

0 komentářů

Podle mých zkušeností si spousta z Vás si asi řekne:”Proč mám jako dělat něco doma, když už sedím na přednáškách a chodím na cvika... tam mě maj všechno naučit!” a já bych mohl třeba odpovědět:”Abys zapojil svůj mozek a jen to jak trubka neopisoval z tabule!”

 Z toho plyne, že mám školní práce docela rád, ideálně pokud si můžu vybrat nějaké zajímavé téma, jehož vypracování mi aspoň něco dá. Často mě baví jak lidé říkají:”To ne, to neznám, to by asi bylo těžké - ale tohle to už jsem dělal, tomu rozumím tak tomu budu věnovat další semestr.”

Tož a na závěr nějaký přehled některých mých prací na univerzitě:

Information system for small bussines
- návrh informačního systému pro podniky s málo zaměstatnanci nebo vývojářské týmy. V angličtině a strukturovaně i objektově.

Informační systém transfuzní stanice
- taktéž návrh ISu, tentokrát česky a jen strukturovaně, ale o to více detailněji.

Porovnání vybraných herních enginů
- malé pojednání o UDK, Unity3D a Blenderu, jehož cílem bylo hlavně ukázat, že umím pracovat s Wordem :D

Návrh strategií pro společnost * s.r.o.
- Nějaké ty analýzy podniku např. SWOT, pro jeden nejmenovaný webový startup a následně vypracování strategií - skupinová práce.

Aplikace pro správu záznamů pro iOS
- prostě programování v objective-c na macu v xcode.. popisoval jsem to tu někde více.

Zvýšení prodejnosti Auto-moto časopisu
- prostě marketing, skupinová práce.

Tvorba videoklipu pro grindcore kapelu
- prostě záverečná práce s audiovizuální komunikace

Marketing pro paintballového hriště
- celo semestrální skupinová práce, nadprůměrně hodnocená ;)

Advergame
- malá prácička, hlavně o vypracování nějaké té hříčky.

Výběr digitální kamery pro potřeby nezávislého filmu
- První práce a zároveň test jestli umím psát ve Wordu (a správně to naformátovat), ale zmapoval jsem si trh levných kamer a pak jednu zakoupil - takže užitečná ;)

+ přednáška na téma Zombie! :)

Je jich jistě více, co si tak vybavuji tak něco s PHP, databáze... ale tyto mi tak nějak něco daly a většinu z nich jsem věnoval tématům, které jsou mi osobně blízké ;)

sobota 10. prosince 2011

Malé setkání s byrokracií.

2 komentářů
"Dobrý den, já nesu potvrzení o praxi."
"Dobrý den, ukažte."
Podávám papíry a paní si je začne prohlížet.
"Ano, hodnocení od firmy je v pořádku. Vy jste informatik?"
"Jop"
"Tak vaše hodnocení přepište strojopisem."
"Dobře."
"A vy jste ve firmě pracoval... tady vidím měsíc. To ale potom nemáte splněn minimální počet hodin."
"To ale mám. Chodil jsem tam když jsem neměl školu a udělal jsem těch hodin dokonce víc."
"Ale vy můžete pracovat jen dva dny v týdnu! Takže jste to za ten měsíc nestihl!"
"Co prosím?"
"No, není možné abyste to odpracoval za měsíc, když jste dělal jen dva dny v týdnu!"
"Ale..."
"Prostě si zajděte do té firmy a ať Vám ke smlouvě přidají dotatek, že jste tam dělal o dva měsíce díl."
Vezmu si papíry, poděkuji a odcházím pryč.

pondělí 5. prosince 2011

Geralt z Rivie a jeho putování za osudem

0 komentářů

Před mnoha dávnými lety jsem si přečetl povídku “zaklínač” (a následně další) a právě v té době začala česká televize pouštět seriál, a já ho samozřejmě pravidelně sledovat a tak mohl porovnávat co je jiné. V té době jsem pochopitelně chtěl knihu, leč byla všude beznadějně vyprodaná a v úžasně vybavené venkovské knihovně neměli ani tušení o co jde... a tak to šlo dalších pár let, pokaždé když jsem si na to vzpomněl. Osoby jež měli vlastní výtisk ho půjčovaly pouze slovně. A když jsem jí posledně záhlédl na aukci za nějakých osm stovek a tak jsem na to šel trochu jinak.


Přečíst celou pentalogii mi nakonec zabralo celý rok - a byl to příjemně strávený čas.



Příběh začíná když je princezně Ciri asi šest let a postupuje až do jejích šestnácti, mezitím se seznámíme se stovkami dalších postav žijících vlastním životem, procestujeme celý svět, nastudujeme tisíciletou historií a dokonce nahlédneme i do světů jiných (v posledním díle).

Mě osobně, ale samozřejmě nejvíce zajímalo a bavilo putování Geralta (a jeho skupinky) a životní příběhy Ciri, která opravdu zažila zajímavé věci.

Seznam knih pentalogie:
  • Krev elfů 
  • Čas opovržení 
  • Křest ohněm
  • Věž vlaštovky
  • Paní jezera
Původně jsem chtěl jsem knihy okomentovat, ale asi bych se neudržel a začal spoilerovat.

Rozhodně se jedná o epické dobrodružství plné zvratů, překvapení, intrik, násilí a smrti - ano, není to žádná roztomilá pohádka z nepřemožitelnými kladnímy hrdiny. Ačkoliv bych osobně vynechat pár nudných kapitol věnujících se politickým či čarodějnickým intrikám, tak nemám důvod Vám její přečtení (pokud nemáte nějaký odpor k fantasy) doporučit, ale kvůli komplexností díla bych snad raději pro seznámení doporučil povídky.

Cirilla Fiona Elen Riannon z Cintry, Zirael (elfsky) jako Falka

středa 23. listopadu 2011

Proč někteří chodí na přednášky? Nebylo by jim lépe doma?

1 komentářů
Skupinka slečen sedicích ve dvou řadách si přišla na kávičku poklábosit o mužích, nechtech či barvě nového gauče. Je to samozřejmě v pořádku, jenže tyto slečny nesedí u jedné s kamarádek doma nebo v kavárně, nýbrž na přednášce o využití systémového zásobníku při rekurzivním volání funkcí.

Kolega přijde na přednášku, sedne si někam dopředu, aby měl přístup k zásuvkám (architekty nenapadlo jich tam dát více - ale hlavně, že jsou u dveří na záchod) a pustí si nějaký srandovní seriál s titulky - bez zvuku a při povídání o zobrazení stavu přirozené nezaměstnanosti na křivce pana x v poměru z úrokovou mírou, se prostě pěkně baví.

Kolega s kolegyní řeší školní projekt vytvoření webu pomocí php, sql a css - což je jistě záslužná činnost, leč to by to nesměli řešit na přednášce z Informačních systémů a technologií při probírání nevím čeho... a hlavně by to nemusely dělat nahlas! A když se po hodině evidentně soustředěné práce slečna zeptá, co že to vlastně znamená to < h1 >, tak je to spíše k pláči. Hlavně když si uvědomíte, že studuje vysokoškolskou informatiku nejméně druhým rokem.

Nebylo by lepší se na seriál podívat se zvukem s možností se zasmát?
Nebylo by lepší si povídat v kavárně?
Nebylo by výhodnější pracovat na projektu ve studovně?

Neříkám, že všichni musí být celou dobu potichu, ani nemám nic proti tomu když si někdo na přednášce z programových technik něco programuje, nebo v rozumné hlasitosti diskutuje na managementu o vedení jeho týmu. Ale jít na přednášku hrát WoW, přitom pročítat fóra a psát někomu na icq, že musíte tisíc něčeho nafarmařit co nejdřív, abyste se mohly učit a mezitím ještě tlačit do kolegy, že máte v notebooku větrák... to je obtěžující. 

čtvrtek 17. listopadu 2011

První rok s alternativním hudebním pořadem

0 komentářů
Je to už víc jak rok co jsme s bráchem natočily nultý díl hudebního pořadu Quite (který se jmenoval Quiet, ale jedno špatné napsaní, následná koupě domény a vydání třech dílů, než jsem si všiml, že se to jmenuje jinak...) Každopádně děkuji bratrovy, který mi dohodil první rozhovor a já mohl realizovat můj několik let v hlavě držený projekt. 

A jak to vlastně po roce vypadá?

  • Natočily jsme 12 rozhovorů s kapelami (jeden nebyl odvysílán) a jeden z pořadatelkou akce.
  • Byly jsme celkově na třech akcích - ze dvou jsme udělaly reporty.
  • Udělaly jsme šest dílů bez rozhovoru - prostě povídání + klipy (jeden nebyl odvysílán)
  • Což dělá nějaké dvě a půl hodiny povídání a kvalitní hudby.

Abych řekl pravdu, tak mě sledovanost zpočátku trochu zklamala, ale pak mi došlo, že nemůžu čekat tisíce shlédnutí když se zaměřujeme na alternativní, převážně grindovou hudbu. To zase neznamená, že by se na to vůbec nikdo nedíval, ale tuším, že ke dnešnímu dni má nejsledovanější díl kolem 700ti shlédnutí a průměr se drží na nějakých 230ti. Jenže mám do alternativního pořadu cpát v touze po vyšší sledovanosti komerci? Tak jako to dělají jiní? Mám se "prodat"? Nevím. Tak nějak bych se již chtěl ze škatulky grindu vyprostit a dát více prostoru metalu a alternativu. Možná jednou za čas nahlédnou do ryze komerční scény (např. americkej rock), leč bojím se, že bych pak nevěnoval ty hodiny práce dílu, který bude mít sledovanost "jen" dvě stě...

Každopádně pořad má za sebou takovej ten první rozjezdovej a zkoušecí rok, kdy o něm vlastně nikdo pořádně neví (dejte do google "hudební pořad" a kdo je první? Quite), páč se mi nepodařilo navázat spolupráci z žádným internetovým mediem s téhle oblasti. Mám nějaké plány, tak uvidíme zda se mi je podaří realizovat a vytáhnout Quite do vyšších čísel ;)

sobota 12. listopadu 2011

Proč to dělají, když to nefunguje?

2 komentářů

  • Editor videa nejde nainstalovat protože nejde odinstalovat, protože není nainstalován.
  • Profesionální střihačský program neumí importovat základní formáty videa.
  • Open source střihačský program neumí pracovat s videem pokud nemá přesně 24,778fps.
  • Jiný profi program nejde nainstalovat protože se bezúspěšně snaží nainstalovat frameworky, které jsou již dávno nainstalované.
  • Webový prohlížeč spadne po otevření, pokud se vůbec otevře a nebo při otevření záložky napíše:”upss, něco se porouchalo” a každou další verzí je to horší a horší...
  • Linuxová distribuce po použití oficiálního instalačního programu nejde spustit.
  • Tří gigabajtová verze střihačského editoru neumí stříhat video pokud si nedoinstalujete placený plugin.
  • Nejznámější textový procesor není schopen posunout či správně zarovnat text.
  • Vylepšená verze mailu zobrazuje špatně české znaky v přečtených zprávách a ještě není schopná “konverzace” řadit podle správné časové posloupnosti.
  • Přehrávač dvd neumí přehrávat formát dvd.
  • Hudební přehrávač neumí přehrávat hudební soubory.
  • Program na připojení k ftp se neumí připojovat k ftp.
  • Windows po nainstalování doporučených ovladačů nejde spustit.
a tak byste určitě i Vy mohly pokračovat dále.. s tím se prostě nedá pracovat a uvádí to člověka do stavu zoufalství.

pátek 11. listopadu 2011

Malá povídková soutěž - sbírka

0 komentářů
Jak jistě víte, tak jsem administrátor největší české komunity kolem zombie a přípravy na přežití apokalypsy. O pořádání literární soutěže jsem přemýšlel už delší dobu, ale poprvé jsem se do toho pustit docela nedávno. Vlastně jsme vyhlásily výsledky teprve před týdnem.

Jak jste z úvodu mohly pochopit, jedná se o soutěž na téma zombie - soutěžící mohly klidně sepsat brutální masakr na kozí farmě nebo milostnou romanci na vesmírné stanici, jediné omezení bylo na minimální  počet znaků.

Abych pravdu řekl, počítal jsem tak se třemi povídkami, ale nakonec se přihlásilo lidí mnohem více, leč povídek se sešlo pět, protože před koncem lidé začali zapomínat, v práci je držely 25hodin denně a nebo se prostě porouchaly počítače. Prostě klasika :D

Obsah povídek byl ale natolik rozmanitý, že jsem spokojen. 

Od dramatické příběhu o přežívání civilizace ve středověkých podmínkách v "Od vrcholků hor", můj brutální pohled do feťákovy mysli "Díky drogám žiju", přes dva různé příběhy ze školního prostředí až po výlet do opravdu vzdálené historie.

středa 26. října 2011

Tablet PC - recenze po roce

0 komentářů
Už je to víc jak rok, co mi přišel tablet z Číny za nějakých 100dolarů (více zde). A jak to sním teď vypadá?


Nepřilepená část okraje obrazovky je stále nepřilepená (jak já jsem línej), ale nebýt mého zacházení tak se asi vůbec nerozšířila - stále, však nebrání používání. Wifi mi prakticky nejde, což ale vidím na problém softwarový a jsem línej systém přeinstalovat na lepší, rychlejší a funkčnější verzi, jakých se pár na internetu válí, protože nemám takovou potřebu.

Baterie stále vydrží tak nějak stejně, tedy kolem tří hodin, pochopitelně záleží zda si pouštíte video nebo čtete knihu.

Za ten rok mi párkrát spadl na zem a kromě nějakých menších škrábanců není nijak poškozen. Nevím co by dělal třeba Ipad po metrovém letu, dopadu a následném skluzu po hrbolatém betonu? ale od té doby jsem poučen, že ho nemám odkládat na batoh, který chci vzápětí zvednout... Po stránce pevnosti je na tom prostě dobře.

Váha by samozřejmě mohla být menší, zvláště když ho držíte v jedné ruce, ale vzhledem k tomu že konkurenční zařízení bývá ještě o pár gramů těžší mu to zase nemám za zlé. Snad jen tak zahřívat by se nemusel - ale opět to většinou není nic extrémního.

Video je nutné konvertovat, nebo stahovat již konvertované. Já se na něm podíval jen na pár dílů seriálů, a nějak jsem neměl potřebu na něm sledoval filmy. Navíc reprodukce zvuku není nic moc a i ve sluchátkách jde slyšet, že tuto část v Číně trochu odflákly. Takže na poslech hudby bych ho nedoporučoval.

Redukce na ethernet a usbéčka již ukončila svou službu. Jednou jsem si tam zapojil myš, párkrát ethernet či flashku. Tak jsem si zvykl používat pamětovku, ke které je velice snadný přístup a ve výsledku to považuji za rychlejší.

Tak a k čemu ten tablet vlastně používám? Na čtení. Oblíbil jsem si výborný iReader, do kterého si cpu txt (nejlepší formát na e-book). Tady musím zmínit, že na slunci si moc nepočtete, ale do postele či autobusu je to výborný společník. S pdf a prezentacemi je ta rychlost o dost horší a občas se něco špatně přeloží (tabulky a obrázky), ale tady bych to asi svedl na samotné aplikace. Přesto jsem na tabletu těchto věcí projel snad hromady a ušetřilo mi to spoustu práce např. s tiskem článků do angličtiny, které jsou určeny jen na jedno použití atp. Tož a občas jsem pařil nějakou tu hru (většinou Match-3) a v tomto ohledu se musí prostě zkoušet, něco funguje dobře, něco špatně a jiné věci zase vůbec.

Na vytváření se mi osvědčily jen myšlenkové mapy a možná nějaké to kreslení na náčrtky. Psaní je vhodné spíš jen na krátké poznámky, protože to je o nervy - jednom jsem na tom teda vyťukal celý blog, ale následnými opravami jsem strávil ještě víc času.

Doba pokročila, tablety začaly vyrábět i velcí výrobci, leč mnohdy drží šíleně nadsazené ceny což se snad po příchodu Amazonu na tento trh změní. Samozřejmě i Čínské výrobky postoupily a dnes za stejnou cenu koupíte zařízení s integrovaným usb, novějším androidem, větší baterií a mnohdy i větším výkonem, například po přehrání videa v klasickém formátu... Tzn, kdybych si chtěl koupit nový tablet teď, tak asi znovu sáhnu do Asie, protože jsem za nízkou cenu dostal právě to co jsem chtěl. Možná bych si ale koupil jen čistý e-reader? To ale budu řešit nejspíš tak za rok a to bude třeba zase všechno trochu jinak.

pondělí 17. října 2011

Barcamp Brno 2011! aneb zajímavá konference

3 komentářů

Tak nějak se to seběhlo, že jsem tuto sobotu v 7:30 ráno nastoupil na fakultě informačních technologií jako pomocník brněnské části mezinárodní sítě otevřených konferencí Barcamp. Jež se zaměřuje na internetové technologie, webdesign, marketing atp.

Mým úkolem bylo balit letáčky do tašek microsoftu "Měníme web navždy", což zabralo relativně dost času (550registrovaných účastníků) ale vše se včas povedlo. Následně jsem byl propuštěň a mohl vyrazit na přednášky (níže). Celá akce byla dobře organizována, bylo tam plno jídla nějaká to soutěž v luštění javascriptu od seznamu a možnost vyhrát vrtulník (vyhlášení jsem propásl, takže nevím zda jsem třeba nevyhrál :D). Po skončení jsem se znovu pustil do práce - tedy úklidu (dobrovolníků dost ubylo). Navíc se zjistilo, že stav jídla byl přestřelen, takže jsme se to snažily všechno zkrmit, ale těch několik táců a beden buchet, sendvičů, jablek a chlebíčků bylo nad naše síly a tak jsem si to tak nějak rozebraly - včera jsem nic jiného nejedl :D Tak nějak  jsem si před odchodem podal ruku i s paní docentkou a vyrazil na koleje s jídlem, památečním tričkem, pár letáky, několika kontakty ale hlavně se spoustou nápadů a myšlenek.

Protože vedu tým lidí, kteří společně pracují na internetovém startupu, jsem věnoval soustředění hlavně na témata využitelné pro tento projekt.

10 zaručených způsobů, jak si zruinovat byznys
Věci, které jsou považovány za samozřejmost a tak jsou mnohdy přehlíženy například sbírání kontaktů, investování, testování na skutečných uživatelích, plány do budoucna.

Příručka podnikatele
Tato jediná přednáška mě zklamala, ale naštěstí měla jen 20minut, neb jsem očekával cokoliv jiného než povídání o rozdílech mezi osčv a sročky a akciovkami... tohle znám ze školy nazpaměť. Bohužel část "podnikání a studenti" byla s nedostatku času přeskočena.

Pět věcí které potřebuješ vědět ak chceš být manažer
docela inspirativní pro mou pozici a zájmy, a opravdu jsem některé začal aplikovat....

Cenotvorba
aneb jak si spočítat kolik si za projekt říct a stejně tak potřebnou dlouhodobou hodinovku abys si člověk mohl nasadit životní styl jaký chce vést.. Docela zajímavé a použitelné.

Začínáme internetový startup v české republice
Porovnání se zahraničím, co mít připraveno do začátku, investice, kopírování se nevyplácí atd.. Také mě to něco dalo.

Nicola Tesla - art of science
spíše pohodová, inspirativní přednáška o jeho životě a metodách, které při své práci používal. Pěkné.

Jak chytat ryby do sociálních sítí
a to hlavně v offline reklamě.. Převážně obrázková přednáška na téma:"jak to nedělat". Bylo to vtipně pojaté a rozhodně mi to dalo pohled na věc, protože si myslím, že bych to s velkou šancí udělal špatně.

Platební metody a jejich integrace
různé ochrany, nepřejícnost bank a hlavně gopay.cz - dobré, ale mohlo to být pojatě zajímavěji a víc prakticky.. a dokonce jsem zde položil i dotaz ;)

čtvrtek 13. října 2011

Odkládej, odkládej až se ztoho zblázníš

2 komentářů
Ještě před týdnem či dvěma jsem byl bez energie, nic jsem nezvládal, nestíhal a myslel jsem si, že to je protože jsem toho měl na sobě naloženo moc... ale před chvíli jsem si uvědomil že to tak nebylo. Včera mi totiž přišel e-mail od jednoho klienta, se kterým jsem už nepočítal - a já z toho měl radost. Proč?

Až před chvílí mi to došlo. Když mi ta zpráva zrovna na něčem pracoval - měl  jsem ze zprávy radost, protože jsem pracoval! Může se to zdát divné, ale zkusím to vysvětlit na příkladech:

Měl jsem dodělat pár posledních maličkostí na Devils Furniture, odkládal jsem to víc jak týden ale pak jsem teda zatnul zuby.. a za půl hodiny bylo hotovo a dokonce jsem se u toho bavil! Stejně tak jsem se včera po pár dnech pustil do předělání velikostí pár odkazů a pár dalších drobností, které po mě klient chtěl  - a ještě jsem si dělal srandu, že mi to zabralo cirka pět minut! Odkládal jsem to už někdy od pátku. Stejně tak jsem kdysi dávno dělal něco pro toho co mi teď napsal, ale prostě to nějak ustrnulo... a teď už vím, že jsem schopen to co po mě chce udělat "za chvilku".

Člověku se může zdát, že toho má moc, protože když neustále něco odkládá tak to nezmizí! naopak se to na sebe navaluje a může vzniknout pěkně hnusná nezastavitelná koule. 

Teď už mám jistotu, že pravidlo dvou minut (cca:"Co jde udělat do dvou minut udělej hned, protože odkládáním ve výsledku ztratíš mnohem víc času") je opravdu k něčemu. Asi bych ho měl konečně aplikovat do mého života a ne si ho jen pamatovat. Protože ani sepisování úkolů nemá při jejich neplnění moc velkého smyslu.

úterý 11. října 2011

Aktualizace znamenají smrt

0 komentářů
Windows 7 Starter (ano, ten který je omezen nemožností změnit obrázek na ploše) se rozhodne aktualizovat, vše se bez problému stáhne a netbook se restartuje. A potom nastává problém, aktualizace trvající šílenou půl hodinu, která se nedá nijak zrušit se na 99 % rozhodne, že nemůže pokračovat a tak následuje stejně dlouhé navracení původních hodnot... počítač se znovu restartuje a co udělá Win? Začne znovu instalovat tu zprasenou nefunkční aktualizaci... a příběh se opakuje. Pánové vývojáři byly zřejmě přesvědčeni, že se to rozbít nemůže a tak tam nedalo žádnou pojistku ani možnost to zrušit! Nějaké to obnovení funkční konfigurace, nebo co mi to tady nabízí, se evidentně rozhodlo aktualizovat též => nefunguje a o nouzovém režimu radši ani nebudu psát! A tak skončil krátký život operačního systému jenž se chtěl jen aktualizovat...*

Připomíná mi to situaci při mé výměně procesoru v notebooku - všechno fungovalo, jenže Win se rozhodl mi doporučit nainstalovat speciální aktualizaci pro nový procesor - mno, byla to jeho poslední rada.

Ale abych nebyl zlý jen na systémy od Microsoftu, aktualizace mi dokázaly zabít i linux. Chudák se aktualizoval, aktualizoval a aktualizoval až mu došlo místo na disku což zamezilo přihlášení ("pro přihlášení je nedostatek paměti") :D

Asi proto mi můj Windows při každém startu píše "počítač může být ohrožen, protože jsou vypnuté automatické aktualizace". Souhlasím, ohrožen opravdu je a to tím, že možná bude fungovat.

*edit, tak po nějaké hodince točení kurzoru to naskočilo, úžasné :D

neděle 2. října 2011

Kendo, masakr z Japonska

0 komentářů
aneb jak jsem dostal tyčí po hlavě!

Blíží se večer a já doprovázím svou sestru do tělocvičny nějakého gymnázia v Brně. Jdeme se podívat na tréning japonského umění boje s mečem... víc jsem nevěděl.

Přihlásil jsem se jako doprovod, ale dvě hodiny sedět někde v šatně se mi nechtělo, takže jsem si meč chtěl aspoň podržet. Nováčci jsme byly celkem tři, kolega nám vysvětlil názvosloví, naučil nás držet meč, správnou chůzi, klečení (au), základní útoky, úklony a prostě všechno co by zájemce měl umět... co jsem ale nečekal, že nás vzápětí přijmou do DOJO? a začnou spolu s námi svůj tréning na plno - už jen úvodní rozcvička mi dala silně zabrat. Následovalo přebíhání miniaturní tělocvičny, sekání a křičení a pak tréning boje! Zpočátku jsme jen dělaly útoky a “průběhy” kolem dlouhodobých členů, jenže ti se (v době kdy už jsem doufal v brzký konec :) ) pak převlékly do brnění a začali se mydlit mezi sebou.. a mi začátečníci (a nedlouhodobý členové) jsme trénovali s dohledem dál - a tady začaly problémy. To, že půlka z nás nerozuměla těm japonským výrazům a nevěděla co má dělat je jedna věc, ale když vám řeknou, že první útok přijde z hora (jde snadno vykrýt) a druhý zprava (tak kryjete pravou stranu) a pak jsem dostal ránu po hlavě. Proč? Útok šel opravdu zprava, leč z útočníkovy strany a můj mozek se tak pod tíhou katany rozcákl po místnosti.. no dobře,  trénuje se ze speciálně složeným bambusovým mečem - takže to ani nebolí a tak jsem se za pár vteřin mohl pustit do útoku.

Bylo to zajímavé, zábavné a byla to dřina, ale už mě tam nikdy neuvidí (jako mnoho prvně příchozích předtím), leč pravou katanou do umělých rukou(nebo nohou?) bych si asi zasekat šel. Někdy holt trochu lituju že nejsem tak úplně, jak to říct:”fyzicky zdravý”.

neděle 25. září 2011

Cloudujeme naše životy, ale je to správně?

5 komentářů

Cloud, populární to slovíčko za kterým se skrývá jednoduché využívání prostoru či výkonu počítače, který je na druhé straně světa. Jednoduše se z našich osobních počítačů stávají terminály napojené na server někoho cizího, k němuž ukládáme naše osobní data, fotografie, dokumenty nebo hry. Má tento vývoj své uplatnění, nebo je to slepá ulička?



Mnozí lidé mají svůj počítač jen jako nástroj k sprostředkování komunikace a zábavě a já říkám, že je to dobře. Z nám lidi, kteří se stále diví když má uživatel problém nainstalovat si kodeky a podobné jednoduchosti, ale pomalu to začíná být to samé jako kdyby mě někdo vyčítal, že nemám tušení jak se mění voda v chladiči. Počítače se prostě stali běžnou součástí života a doba kdy je používali většinou lidé, kteří se v nich takzvaně “hrabaly” odchází do ústraní, ale tím více potřebnějšího. Ano, čím více lidí bude počítače používat tím se bude zvyšovat počet lidí, kteří do nich “nevidí” a díky tomu bude více práce pro nás informatiky.



Mnou první používanou cloudovou službou je nejspíše Dropbox, protože ta možnost synchronizovat své dokumenty na jakémkoliv počítači na světě (tedy nahradit flahku) mě opravdu zaujala. Nakonec ale mnohem více používám složku public, která mi umožňuje jednoduše rozesílat linky na soubory a sdílené složky s různými lidmi pro různé projekty. Ano! Už žádné nesmyslné přeposílání e-mailů s aktuální verzí dokumentů... Ale dropbox není služba ryze cloudová, protože své soubory mám stále na disku a tak mohu pracovat i offline a po připojení synchronizovat.



Za druhou úžasnou službu považuji Onlive, která umožňuji spustit i nejnovější hru na jakémkoliv počítači/televizi se schopností připojit se na internet a přehrát video. Sám jsem si to několikrát vyzkoušel a byl jsem spokojen. S tím, že jako video nejsou posílány jen hry samotné, ale i menu a kdy přijde doba, ve které si necháme na krabičce za pár dolarů (Onlive stojí 99) strémovat webové stránky, aplikace či naše fotografie se nechme jen překvapit.



A jako třetí službu bych uvedl Google docs, kterou jsem začal využívat teprve nedávno. Jedna se o svižnou tvorbu dokumentů (jednoduších), které můžete opět psát na jakémkoliv počítači, kdekoliv na světě - čehož využije i Google notebook, který už můžete v USA směle používat -> na jakémkoliv takovém počítači jednoduše napíšete své přihlašovací údaje a máte všechno! Žádné zálohování, žádné reinstalace (Google plánuje i pronajímání notebooku s hw upradem zdarma) ale taky žádná práce offline.



A právě práce offline je největší problém cloudu, výpadky totiž budou vždy...



Ale vrat mě se k prvotní otázce - je využívání cloudu správně? Objevují se konspirační teorie o zneužívání našich dokumentů, fotek a ano, když něco plácnete na facebooku zůstane to tam navždy! A případy vykrádání bytů, zneužívání fotek a statusů i k vyhození z práce tu už byly. A věřím, že tyto problémy jen tak nezmizí, naopak budou přibívat! Dokud se lidé nenaučí sami filtrovat co je vhodné pro zveřejnění a co už je příliš soukromé - protože to co do sítě nedáte tam nebude!



Upřímně ale doufám, že možnost výběrů informací, které chci zveřejnit a které ne, společně s odpojením od sítě tu s námi bude vždy!

pondělí 19. září 2011

24 hodin odloučení aneb jak získat zombíka samoty

1 komentářů


Jak bych to stručně osvětlil? Měly jsme malý sraz administratorů jediné české zombie komunity a jeden z nápadů byl ji tak nějak gamifikovat, ale ne jen pouhým sbíráním bodů ale tak aby se lidé při plnění úkolů něco naučily, překonaly či poznaly sami sebe -> samozřejmě vše s ohledem na přežití v případě katastrofy. Tak nějak vznikl i bobří.. teda “zombík samoty” a protože jsem hroznej aktivista, okamžitě jsem se rozhodl, že strávím poslední prázdninový víkend šílenou nudou :)


Deník přežití a síle vůle
  1. Je 13:00 a já sedím v místnosti cca 3x6 metrů. Mám zabedněné oko, zamčené dveře a odpojenu elektřinu. Zapisuji první řádky a popijím čaj. Na stole mi leží několik potravin jako chleb, tvaroh, ne zrovna čerstvá paprika, pár sladkých kousků a malá chili paprička. Je šero a ticho, jen z ulice se přes zavřené okno prodírá šum města. A já si říkám, jestli to zvládnu? Zda jsem schopen vydržet bez elektřiny, světla, knih a podobné zábavy a komunikace  v jedné místnosti po celých dvacet čtyři hodin! Věřím, že ano - že se nezvdám a přežiju!
  2. Uběhlo aspoň pár hodin? Slunce stále žhne do mých závěsů. Čaj je ještě vlažný. Já asi stokrát oběhl pokoj, trošku poklidil, umyl nádobí a pak únavou padl do spánku - vzhledem k teplotě čaje trval asi tak pět minut. Musím se nějak zabavit, neboť se z toho začíná stávat věčnost, takže dokončím úklid, zacvičím si a pak půjdu něco kreslit, psát nebo vyrábět figurky z hlíny.
  3. Právě se na mne někdo dobýval, očekával jsem to ale ne tak brzy. Chvíli jsem se snažil nevydat ani hlásek a pak jsem poslouchal vzdalující se kroky. Prozatím přežívám.
  4. Čas trochu z rychlil (slunce už se skrývá za vysokými domy), ale začínám mít pocit, že budu brzy muset navštívit místo kam musí i král.. a to bude tůze nebezpečná výprava.
  5. Sakra! Tak jsem se spletl a místo brzké tmy se slunce znovu objevilo na obloze. Může být aspoň pět? To je šílený.
  6. Slunce už opravdu zachází za budovy, došel mi čaj a já zrovna dokončil 8 herních figurek z hlíny, zapsal si poznámky, trošku pocvičil a jdu si nachystat trochu potravy (chleba, tvaroh, paprika).
  7. Nořím se do tmy. Dnes už mě čeká jen další cvičení (abych se unavil), večeře a sprcha (v umyvadle). Tento krásný den jednoduše končí, tak si dovolím pootevřít okno a nasát čertví vzduch.
  8. Posledním dnešním zápisem bych chtěl oznamit, že jsem si zápalil vonou tyčinku a svítil si sirkou a taky popřát dobrou noc.
  9. Vůbec nemůžu usnout! Chodím po pokoji skládám si v hlavě balíček magicu (které nemám) a ještě ke všemu se brňáci pomátly a stříli jeden ohňostroj za druhým a jeden hned vedle mě - hned bych tam šel...
  10. Jsem vzhůru. Citím se nevyspale, ale kromě jiného jsem vymyslel ovládání, herní prvky a pár překážek do hry,  třeba ji i někdy udělám. Taky jsem se rozhodl udělat si radost bylinkovým čajem (ve studené vodě to jde pomalu) a čokoládovým croasantem. Též jsem si už musel opravdu odskočit (použít kýbl mi pro tento pokus přišlo už moc). Chodbu jsem proběhl v pohodě, ale pak jsem zaschlechl zvuk tekoucí vody a ale ve snaze se chovat jsem to stočil do dveří a tak vlítnul přímo do rány, vyhnul jsem se ael postava si mě všimla - něco zamručela. Snad to nebude mít nějaké následky.
  11. Už by fakt mohlo zazvonit!
  12. Kostel furt vyzvání, já už fakt nemám co dělat, tak jen tak polehávám a čekám - citím se fajn.
  13. Už jsem se i oholil (i bradku) a začínám mít strach, že není ani deset!
  14. Zazvonil! Nakonec to uteklo docela rychle :D
Jsem rád, že jsem to dokázal, bylo to super a navíc se cítím zase o něco silnější ;)

pondělí 12. září 2011

Čtvrtá finální verze

2 komentářů
Zrovna uploaduju čtvrtou a snad již opravdu finální verzi hry Devils Furniture, neboli ďáblův nábytek. Jedná se o původní českou logickou hru s dabingem, ve které máte za úkol pomocí výbušnin z likvidovat všechen nábytek a najít klíč do dalšího levelu. 

Hra už je hotová delší dobu, ale bohudík betatesty finální verze začaly ukazovat různé drobnosti, které sice hru tak úplně nekazí, ale herní požitek určitě. A tak prostě už nějaký měsíc jen ladím, ladím a upravuji. Jenže když už se zdá všechno hotovo tak v další verzi vypadne ingame menu, část dabingu, intro nebo nejde dohrát závěrečný level. Chyb a nedostatků se z každou další revizí naštěstí objevuje čím dál méně a tak věřím, že tato může být opravdu poslední. Však to znáte.

Jenže jsem už před prázdninami začal pracovat na topdown arénové akci s renderovanou grafikou - a být to po mém, tak už je snad dávno hotovo, jenže když spolupracujete z někým kdo chce s mojí malé arénovky na body udělat velkou hru tak se to prostě protáhne. Ne, že by mi to vadilo, hra bude nejspíš o několik řádů lepší ale taky se snižuje pravděpodobnost dokončení, že ano...

Taky se ještě objevil nápad udělat remake mé starší hry - Jungle war, ve stylizované renderované grafice a možná z toho taky něco bude - viz koncept: 

Pak jsem v diskuzi s Likandrem dostal nápad na casual plošinovku, ale zatím jsem se do toho nepustil... ale chci aspoň zkusit zda to bude fungovat - jako vývojářský nástroj bych chtěl zkusit construkt, který by pro potřeby hry mohl být ideální.

A čím dál častěji se mi v hlavě objevuje myšlenka postapo tycoonu, kde byste měli za úkol vybudovat novou civilizaci - s pár lidmi vybudovat základnu, postupně obsazovat farmy, továrny, městské části... Asi brzo začnu psát GDD.

Jenže za týden začíná semestr a můj rozvrh je docela narvaný, také příjde bakalářská práce a snad všechny témata, která bych chtěl dělat (jestli mi někdo nějaké z nich vezme, ale mám jich sepsaných až moc) obsahují více či méně programování ať už je to porovnání herních enginů, tvorba ekonomického softwaru či vizuální programování. Takže uvidíme.

úterý 6. září 2011

Dva roky bloggerem

2 komentářů
Už je to přes dva roky co jsem založil tento blog. Mezi tehdejší důvody patřila touha zlepšit se v písemném projevu, mít možnost někam blejt své myšlenky a názory a vydělat prachy na adsense :D.

Dnes se již dá snadno vyjádřit třeba pomoci facebooku či twitteru, ale mě tyto možnosti moc nevyhovují - je tam pro mě trochu málo místa, texty se hned ztratí v ostatním bordelu a taky nemám potřebu spamovat všechny. Takže je pro mě blog ideální volba.


Každopádně jsem do paměti mého blogu dal celkem 115 záznamů a 90 jsem jich zveřejnil. Mé nejčtenější články jsou například:
  • Tablet PC - recenze (500+), 
  • Dealxtreme - obchod snů? (cca 300) 
  • a warez.4fan.cz - hry zadarmo (200+). 

Nejvíce přístupů mám s firehead.cz, velkého chytráka a jednoho webu o androidu (odkaz na můj nejčtenější článek) a maximálního počtu návštěv jsem dosáhl v červnu 2011 (600+). Jinak se návštěvnost drží mezi 400-500 měsíčně, což mi na osobní blog přijde docela fajn.

A o čem tu vlastně blekotám? 
  •  Nejvíce textu pojednává asi o mém životě a to hlavně studiu, zábavě a podobných nezajímavých tématech. 
  • Druhé místo zabírají “ostatní” - tedy různé zajímavosti o operačních systémech, vyhledávání, hardware, bombách či superstar.  
  • Na třetím je jednoznačně vývoj - ať už se jedná o povídání o připravovaných hrách, tipu na dabing, vývoj pro iOS. 
  • Pak následují hry, filmy a knihy.

Je toho prostě dost a snad se mi bude dále dařit zlepšovat kvalitu, snižovat počet chyb a zvyšovat zajímavost příspěvků...


Ps: nové rozhraní mi zamítá nastavit text do bloku :(

sobota 3. září 2011

Reinkarnace staršího počítače 2

2 komentářů
Počítač byl úspěšně (v igelitce) dovlečen do Brna. Zapojení proběhlo také bez problému, ale jedna maličkost přecejen byla -> nefungoval. Po chvíli zkoumání a neschopnosti najít chybu jsem si zavolal kolegu - ten skoro všechny díly otestoval na jiné desce a došli jsme k závěru, že je chyba v ramce nebo základní desce.

O pár hodin později jsme dotáhly s bazaru 256mega za 60kč a stroj naběhl! Bylo to pomalé, strašně pomalé a s diskem, který zobrazoval fragmentaci na úrovni 60% prakticky nepoužitelné. Dneska jsem tedy dokoupil 512megovou ramku (ach těch peněz...), defragmentace stále běží a win je použitelný - takže pohoda.


Je docela škoda, že je to jen staré jednojádro - protože teď mám pomalý počítač se slušnou grafikou a relativně rychlí notebook s gmáčkem, který navíc stále příliš nefunguje - dneska stihl díky linuxovému live usb přehrát skoro celé dvě mp3jky... Ale věřím, že to půjde ještě jakžtakž opravit a když už mám použitelný desktop tak  ho konečně můžu dát odborníkům ;)


středa 24. srpna 2011

Reinkarnace staršího počítače

2 komentářů
Jak asi všichni víte, tak můj notebook aktuálně neslouží a tak jsem začal situaci nějak řešit. Nejprve jsem si na aukci vybral pár pěkných malých počítačů do 1500kč i s poštovným - většina jich vypadala pro mé potřeby dostatečně - leč slabší verze GMA mě trochu odrazovala. Ale pak přišla ta myšlenka!

Vezmu si ten počítač co mi leží v pokoji vedle psacího stolu! Geniální.

Svého času to byla dosti výkonná mašinka(akt. cca 2ghz, GF 6800XT, a zůstalo jen 512MB), do které jsme s bratry často vrážely naše úspory, jenže jak jsme opouštěly domov a postupně si pořídily notebooky a domů nový desktop... Jednoduše se na něj zapomnělo a domov si z něj udělaly pavouci - doslova.

Tak jsem ho vzal, hodinku ho čistil a pomalu odstraňoval nepotřebnosti - rozuměj mechaniky. Až byl stroj kompletně čistý provedl jsem úspěšné spuštění. Šlape v pohodě.

Ve druhé fázi projektu bylo třeba zrušit velkou starou Case - tu se mi fakt do Brna tahat nechce - i když bych sní mohl udělat krásnou postapo Case. Jenže šel jsem na to jinak -> všecko jsem to vymontoval - naštěstí se takové věci nezapomínají a křupnutí při vytahování desky (jeden šroubek jsem zapomněl) byl jen planý poplach :D

Chtěl jsem to celé chtěl přepracovat do malé krabičky.

Vzpomněl jsem si na pár technických důvodů proč jsme koupily nový např. grafika špatně drží v portu... Takže jsem vymyslel jiný způsob - ale to můžu udělat až na kolejích - takže pak ukážu. A jak to aktuálně vypadá? Takhle:

pátek 19. srpna 2011

Časové omezení her. WTF?

2 komentářů

V posledních letech se světem rozmohly všelijaké webovky, klikačky a podobné dnes již "fejsbukové" hry. Jejich specialitou je časové omezení tzn. každý hráč má určitý počet tahů, který se mu postupně doplňuje což ho nutí se ke hře vracet i několikrát denně - a nebo si tahy koupit. U multiplayerových her je to trochu pochopitelné, přece jen ten kdo se na hru může podívat dvakrát denně není potom tak znevýhodněn jako někdo kdo má potřebu u toho seďet neustále - což množí řeší jednoduše -> hrají takových her víc naráz.

Jenže má takovýto systém opodstatnění u singleplayer her?

K této otázce mě dovedla nová, možná první "velká" hra pro facebook Kings bounty: Legions. Tedy webová verze docela známé série inspirující se u Heores. Takže před sebou máte ostrov s městy, ve kterých nakupujete vojsko, kouzla a plníte úkoly. Oproti původní sérii je cestovatelská část docela osekaná a velká část hry se zaměřuje na boje. A máte omezený počet tahů. Nějaké opodstatnění? Abyste hru mohly hrát jen deset minut a zapnout ji zase za půl hodiny? To je docela dost otravné a ve výsledku to znamená, že místo abych si hodinku zahrál musím hru vypínat a zapínat v průběhu celého dne takže nad tím strávím zbytečně víc času... ale odpověď je jiná: Rejžování penízků.

Pomalu se dostáváme do doby, kdy si hru prostě nekoupíme, nebudeme platit měsíční poplatky ale jen jednotlivá kliknutí. Může to mít jisté výhody, při občasném hraní ale při aktivnějším to poleze šíleně do peněz. Jsem zvědavý jak se to bude dál vyvíjet a co vy?

sobota 13. srpna 2011

Velké prázdninové stěhování

0 komentářů
Když jsem před dvěma lety odjížděl do Brna s batůžkem, jednou taškou a bookem, tak by mě asi nenapadlo jak moc se můj hmotný majetek rozšíří. Uvědomil jsem si to až když jsem se rozhodl odjet na pár týdnů domů. Prostě jsem musel někam odklidit Monitor, klávesnici, dvacet knih, tunu papírů, stativy, kancelářskou židli, polici, stůl, dvě čínky, několik párů bot, spousty oblečení, toustovač, konev, konvičku, hrnce a hrníčky, talířky, polštář, deku, medvídka... Byla to dřina.

Ale teď už se flákám doma - převážně si čtu, nebo zírám na reprízy pořadů - asi se ptáte proč nedodělám Devils Furniture? No, je to tak, že můj notebook se rozhodl nespolupracovat. Vypadá to na prasklou základní desku, takže sice funguje ale i sebemenší pohyb ukončí jeho činnost. Dokonce ani klávesnice na obrazovce nepomohla. Doufám, že se jeho smrt podaří ještě nějak odložit, ale když on mě tak nutí do něho mlátit...

Takže je v plánu dočasné přemístění práce na jiný stroj.

Nebudu Vás déle zatěžovat, stejně to nikoho nezajímá. ;)

čtvrtek 4. srpna 2011

Horolezecká stěna

0 komentářů

Poslední nádech s pocitem pevné půdy pod nohama. Lehký výskok s pevným úchytem. Pravá noha se pohodlně opírá, ta levá se krčí na malém kousku tvarovaného kamene. Rychlý pohyb vzhůru. Všechny svaly a klouby v těle střídavě pracují. Obě ruce pevně obejmou masivní výčnělek. Nádech. Zatnutí svalů a vytažení celého těla. Nohama se snažím něčeho zachytit a naštěstí se mi to brzy daří, protože ruce již začínají protestovat.

„Uff, to byla dřina“ projede mi myšlenka hlavou.

Další úsek je samozřejmě těžší. Výškrabu se výš – nohy podepřené výčnělkem, jež před chvíli tak dobře posloužil, ale pro dvě nohy není tak velký jak se zdál. Levou rukou se snažím držet kousíčku barevného kamene s tou pravou vyhlížím vhodné umístění.

„Támhle“ řeknu si, při pohledu na vzdálený výčnělek.

Připravuju se ke skoku. Odraz. Tělo sebou pleskne o stěnu, prsty obou ruk se pevně zachytí – nohy visí ve vzduchu. Sakra! Prsty sklouznou po kameni. Letím vzduchem. Prásknu sebou o druhou stěnu a pak už se jen udýchaně nechám spouštět dolů.


Aneb takový pokus trošku akčněji popsat včerejší sportovní zážitek z horolezecké stěny. Dělal jsem to poprvé a musím říct, že je to zajímavá a fyzický náročná zábava. Rozhodně mám v plánu zajít někdy znovu.

pondělí 1. srpna 2011

Nazvaly mě automatem!

0 komentářů
Volná pracovní doba, prémie za každý úspěch, bonusové peníze přímo na ruku a žádná fyzická námaha, tak by nějak by se asi dala popsat ideální práce a v call centrech je to dost podobné.

Práce je to jednoduchá a může se zdát, že kromě schopnosti plynule mluvit víc nepotřebujete, ale rozhodně to není práce pro každého. Všechno začíná klasickým pohovorem, který je následován školením komunikace a produktu (musíte alespoň trochu vědět co prodáváte) a před samotnou akcí může přijít test a první ostré volání se zkušeným kolegou.

A pak vám už jen systém vytáčí čísla a vy říkáte:“Dobrý den u telefonu Jan Sedlačík ze společnosti ***, hovořím prosím Vás s panem…“, něco odříkáte, na něco se zeptáte a podle toho pak zase něco odříkáte a pak odpovídáte na otázky a doufáte, že to vyjde.

Někteří klienti jsou fakt nepříjemní, ale mě osobně trochu překvapilo, že většina lidí byla spíš příjemná a s některými jsem se i zasmál, ve skutečnosti mě asi jen jeden doslova sprostě vynadal, ostatní buď zavěsily v půlce slova nebo vysvětlily svou situaci – už nejsou u společnosti (njn, databáze mizerná :D), nemají čas, řídí atp.

Co mě ovšem překvapilo je situace jiná – lidé si od Vás všechno poslechnout, třeba se i na něco zeptají a pak Vám teprve řeknou, že nemají zájem… Ovšem ještě horší je pokud se jim to líbí, ale stejně to nechtějí (Proč? -> Nevím), nebo platí jinde víc, ale za žádnou cenu nemají zájem ušetřit – někteří kilo, jiní tři… To mi prostě nikdy nešlo do hlavy.

Některým jsem pomohl ušetřit peníze, jiným čas (ti co to chtěly) a jiným jsem dal větší využití jejich notebooku.. Troufám si tvrdit, že jsem to nevnutil/neprodal nikomu, kdo by to nevyužil, leč právě to byla z pohledu kariéry chyba, i když důchodci bez počítače, typický člověk z databáze k niž jsem byl nejčastěji připojován, by neprodal internet ani Joe Girard.

První týden byl docela pohodový, druhý týden nastoupil hrozný stereotyp a nechuť a ten třetí jsem z toho onemocněl – doslova… Uf, jak se mi ulevilo, když jsem se s koučem domluvil na konci – poslední směna mě pak bavila.

Nu což, evidentně nejsem dobrý prodejce (jednou jsem vyhrál zmrzlinu a energeťák), ale spíš je to hodně o psychice a schopnosti být automat. Doporučuji každému si to aspoň zkusit – nejenže pořádně potrénujete povídání, ale také nějakou tu argumentaci, reakce, trpělivost a já se tam ještě naučil azbuku ;)

středa 27. července 2011

Duke Nukem Forever aneb jedno velké hurá

1 komentářů
Proč hurá? Protože jsem se po nějakých dvou letech dostal ke hře jež si mě dokázala udržet až do konce – takže asi už je jasné v jaké náladě se bude pohybovat tento článek.

Duke nukem, hrdina v jehož buildu (engine a editor) jsem si jako malý stavěl knihovny plné prasat a pak je mým oblíbeným trojhlavňovým kulometem střílel... Mno, doba pokročila a po kratší odmlce přichází další díl a po všech těch kladných i negativistických recenzích jsem dostal možnost si ho taky zahrát. Snad nebudu moc spoilovat.

A rovnou se zeptám – hráli jste někdy hru, kde si najedete pohledem na dekoraci – zásuvku – zmáčknete klávesu a hlavní hrdina do ní strčí prsty? Toto je asi první hra, kde se můžete zabít strkáním prstů do zásuvky :D A takových maličkostí, kterých si na první pohled/druhý nevšimnete je hra plná a rozhodně překvapí a pobaví.

Akce samotná pak probíhá hodně klasicky (běháte a střílíte) a můžu říct, že hra je místy až pekelně obtížná – druhů nepřátel sice není mnoho, ale podle mě to v tomto případě vůbec nevadí, protože jsou hodně rozdílní. Zbraní je také mnoho a ze začátku mě štvala možnost mít u sebe jen dvě, ale později jsem to pochopil – díky tomu jsem byl nucen zbraně občas vyměnit a chvíli střílet také z něčeho jiného, takže ve výsledku to beru jako malé plus. S tím, že některé kousky dostanete do ruky jen párkrát. Náboje mi došli jen dvakrát a tak jsem si pro změnu trochu zaboxoval – a poskakovat kolem prasete co se vás snaží nabrat na rohy :D

Jak už jsem psal tak se každou chvíli objeví nějaké to zpestření, ať už se jedná o řízení vozítka, poskakovaní uprostřed nějaké té mašiny, potápění, dělání popkornu „v adventurním“ levelu či hraní přiblblých miniher na automatech. V této hře se opravdu vyplatí zkusit zmáčknout/vzít do ruky každou blbost :D

Dokonce i samotné střílení bývá docela často doplňováno souboji z menšími či většími bosy, které vyžadují trochu toho přemý.. tedy trochu víc raket. A o tom, že se každou hodinku kompletně mění celé prostředí snad ani není třeba psát, i když hlavně na prvním městském levelu je trochu vidět, že byl dělán před několika lety, ostatní jsou až krásné – ano, hlavně v posledních levelech mi grafika přišla dokonalá – a závěrečný souboj...

Samozřejmě je tu pár minusů, alespoň z mého pohledu je obtížnost místy až frustrující a dvakrát za sebou se mi stalo, že jsem opravdu nevěděl co dál – ale pokud těžké úseky překonáte budete mít se sebe radost. Ale chápu, že ne každý má nervy jednu přestřelku opakovat dvacetkrát. Dále mě trochu začínala unavovat jízda autičkem/truckem ale chvíli potom vždy naštěstí skončila a trochu nezáživné mi v každé hře připadá statické střílení z položeného kulometu.

Duke je prostě hrdina, který si nejde pro smrt daleko a když na něho spadne vesmírná loď tak omdlí… Vrátil se však v plné síle s pár drobnými nedostatky, ale pokud si nechcete ve hře hrát na nějakou realitu a spíše hledáte oddech, nadsázku a takovou tu béčkovost – ovšem záměrnou – tak není co řešit ;)

čtvrtek 21. července 2011

Angličtina, snadno a rychle

1 komentářů
Realizovat, to co se píše v tomto článku se mi z dlouhodobějšího hlediska nepovedlo, proto už je článek z větší části neaktuální - třeba někdy jindy.

-------------------------- 


Angličtina je v dnešní době docela důležitý jazyk – tedy alespoň pro některé obory a tím IT bezesporu je. V tomto ohledu si docela vystačím se školou, příští semestr mě třeba čeká celý předmět o IS, jež je zakončen nějakou tou semestrálkou. Jenže angličtina se dá využít i pro jiné věci než jen technické záležitosti – já například narazil již na pěkných pár věcí, které bych chtěl vidět/číst a troufám si tvrdit, že je nikdo do češtiny nepřeloží a tak jsem se před nějakým tím rokem rozhodl, že se budu angličtině věnovat i ve svém volném čase. Sledovat komentované videotutoriály, videa na youtube, seriály a filmy s anglickými titulky – což je pro mě zatím vhodné spíše jen na kousky, které nejsou postavené na složitých dialozích a aktuálně (rozuměj docela dlouho) louskám i knihu… Prostě se jí tak nějak věnuju, a nedávno mě napadlo (jsem holt strašně kreativní), že si udělám o angličtině i web. A tam jsem nahodil wordpress, vybral šablonu a začal.

(odkaz zrušen)

Není to úplně podle mých představ, ale v plánu bylo každý den přidat jeden článek – tedy každý den se na pár minut věnovat angličtině. Zatím tam toho zase tolik není, a určitě ještě není vhodný čas na zveřejnění – ale věřím, že právě to mě bude ještě více motivovat na tom pracovat ;)
Aktuálně sice trávím spousty hodin v práci a mimo jiné se učím základy ruštiny – naskytla se mi taková příležitost tak proč to nevyužít, že? Navíc mě to zatím docela baví a z tohoto jazykové soudku si ještě přes prázdniny chci zopakovat němčinu, jež jsem se učil deset let a přijde mi škoda tento čas jen tak zahodit – protože se mi hodně rychle vytrácí z paměti. (Ich habe brot mit marmelade.)
Do konce záři ještě času dost a tak třeba stihnu i základy dalšího jazyka (když nepočítám ty programovací) – švédštinu, ale o té třeba někdy později ;)

úterý 12. července 2011

Krutý měsíc bez vývojařských fór

5 komentářů

Už je to skoro měsíc co jsem na žádné ze dvou vývojářských fór nic nenapsal, a to zcela záměrně. Proč? Mám k tomu několik důvodů:

Na těch dvou stránkách jsem za posledních pár let strávil opravdu mnoho času, navštěvoval jsem je každý den klidně i pětkrát-desetkrát, což je zbytečné a tak nějak jsem si to začal uvědomovat. Takže jsem tento internetový čas rozhodl trochu z produktivnit.

Věnoval jsem těm webům spoustu energie a nic moc k ničemu to není. Nač testovat něčí projekty, hledat chyby, prohlížet obrázky, webdesign a nebo někomu radit ať už na fóru nebo po ICQ? Rád pomáhám lidem jenže tady za to dostanete jen nenávist ostatních uživatelů… ano, minimálně na jednom z těch dvou fór to funguje tak, že nesmíte říct ani jednu výtku – musíte jen nesmyslně chválit – doslova by se dalo říct - lhát. Jistě našlo se pár inteligentních lidí co mou snahu, pomoci ostatním dělat lepší hry pochopily – tudletu tu „životní filosofii“ jsem přebral z krevety a dokonce jsem párkrát už někoho zahlédl používat stejnou metodu a občas se někdo rozhodl mě podpořit v dalším zbytečném OT, na téma:“Ale on tu modrou kouli nemusí vylepšit! Je dokonalá! A měl by ses prvně podívat na své hry!“

Ze začátku mě útoky na mou osobu štvaly, později mě začali bavit, ale nyní už mě obtěžují. Dokonce jsem si všiml, že jsou mé příspěvky snad záměrně vyhledávány a uživatelé se v nich snaží najít něco napadnutelného a když nenajdou? Tak si něco jednoduše vymyslí, doplní to OTéčkem o mých hrách a nějakým dalším balastem. Když nahodím argumenty a zeptám se kde z mého příspěvku vycucal to o čem mluví? Tak si jednoduše valí svou… Nevadí, lidé jsou všelijací, ale když takovou zábavu zkouší i osoby o nichž jsem si myslel, že jsou na jiné úrovni.. tak to prostě zamrzí.

Dalším důvodem je, že když jsem potřeboval malinkatou pomoc já, tak jsem byl vesele ignorován, a je jedno zda mělo jít jen o pár levelů nebo pět spritů, které by jakýkoliv „grafik“ zvládl za pár minut. Jistě zvládl bych to sám – tedy zvládl jsem to sám, ale prostě jsem doufal v pomoc, která by mi pomohla se posunout blíž k doklepnutí projektu. Protože s nechutí se prostě těžko bojuje, zvláště u věcí, které vás dělat nebaví a bohužel to půjde určitě půjde vidět i ve výsledném produktu – jen mi prostě bylo ten čas vývoje a spousty cizí práce vyhodit…

To je z mých ubrečených důvodů, které vedly k událostí, jenž si nikdo nevšiml vše… zpočátku bylo těžké ignorovat zajímavá témata, nebo možnost někomu pomoci – hlavně tu první, jež nastala pár hodin po mém rozhodnutí, ale donutil jsem se si říct:“Vím, ale nemůžu ti pomoci, protože by mě zase někdo napadl, s tím, že nemám v portfoliu jen výborné hry, slušně řečeno.“

Zatím jsem se nerozhodl zda se vrátím v plné síle ve snaze pomoci dělat ostatním lepší hry, nebo je budu ignorovat a věnovat se jen svým tématům – jak jsem to ještě před časem kritizoval u ostatních.

pátek 1. července 2011

Snadná implementace dabingu

0 komentářů

Jak jistě víte, tak jsem si nechal do Devils Furniture – tedy té již dva roky vyvíjené logické hry – udělat dabing. Samozřejmě od Perly. Ve hře je sice jen pár monologů, jež mají naznačit principy a asi dva dialogy pro příběh, ale musím říct, že hře to opravdu přidává pár bodíků k plusu.

Implementace externích souborů v GM je, jak jsem nedávno ke svému údivu zjistil, velice snadná – nikdy předtím jsem neměl potřebu to studovat – a v podstatě stačí použít tyto dva příkazy:

global.zvuk = sound_add("intro.wav",0,1);

sound_play(global.zvuk);

V podstatě to znamená, že si do globální proměnné uložíte cestu ke zvuku a v dalším řádku ji necháte přehrát. Také nesmíte zapomenou, že je třeba dabing pak časově vyladit a ještě před samotnou implementací řádně nastříhat, protože dostanete několik verzí namluvení v jednom souboru.

Dabing je opravdu fajn, za což Perle Group děkuji ;)

úterý 28. června 2011

Spokojen po dřině čtvrtého semestru

1 komentářů

Ve čtvrtek jsem zvládl poslední zkoušku z Mikroekonomie. Což je podle mnohých asi nejtěžší předmět mé ekonomické části studia. Vzhledem k tomu, že to mnozí opakují dvakrát/třikrát a někteří i čtyřikrát tomu docela věřím a mám radost, že jsem to zmákl na poprvé – věnoval jsem se tomu přes dva týdny zkouškového + čas příprav na zápočty... o křivkách, užitcích, nákladech a milionu dalších věcí se mi i zdálo a dokonce se mi z toho začínalo dělat zle, ale když jsem po šesti hodinách od začátku zkoušky (písemná, ústní) uslyšel:“Tak já Vám teda dám to éčko.“ Spadlo ze mě všecko napětí a začaly mi prázdniny.

Tento semestr se mi zase podařilo udělat všechny předměty a začíná se mi dařit aplikovat metodu průběžného učení – a musím uznat, že to má opravdu něco do sebe! Příští semestr mi to určitě již půjde bez přemáhání – nejenže začnu psát bakalářku, ale hlavně mě čeká třetí pokus na matematiku, která je zřejmě již poslední věcí, jež by mi mohla zabránit k získání titulu.

Takže už jen v bodech co jsem se tentokrát naučil:

  • Aplikace vývojových technik – Objective-c, vývoj pro iOS
  • Databázové systémy – Návrh, SQL, PL/SQL
  • Geografické IS – isy, gpsky, tvorba map, vyhledávaní informací,
  • Matematika – seminář – dobrovolné cvičení matematiky
  • Účetnictví a daně – a dokonce mě to i bavilo
  • Podnikové finance – investice, výnosnosti, splátky…
  • Mikroekonomie – ideální počet rohlíků je prostě tři! :D