Vánoční svátky téměř Offline

Nějak jsem dostal touhu napsat na blog nějaký ten článek (asi je to dáno tím, že jsem po delší době u počítače), který změní lidem život nebo je alespoň povede k zamyšlení, ale nakonec jsem se rozhodl to nechat na jindy a jen sepsat něco o aktuálních svátcích. Je klid. 

Vážně, je to překvapivé ale letošní vánoce probíhají klidně a já prakticky nic kromě sledování filmů  (Vánoční filmové podívání asi neudělám, i když by bylo jistě zajímavé), konzumace jistě velmi zdravý prospěšných pokrmů, nošení helmy, procházek se psíkem, simulace přípravy na brzký zápočet a pár návštěv u příbuzných (na jedné se sešel celý můj vývojářský tým a tak jsme krátce probírali i tvorbu her) mnoho nedělám* - což ale neznamená, že se nudím, naopak se v tom klidu cítím tak nějak spokojeně - ale abych pravdu řekl, tak už se začínám těšit zpátky do velkoměsta. Ještě jsme vlastně projeli s kolegou L4D2 (vánoční hra) a zrovna před chvílí jsem u poctivého učení načrtl na tabletu "mockup" vánoční hry do vývojářské soutěže velkého chytráka, ihned jsem skočil za grafikem a svou myšlenku mu odprezentoval a tak (v touze maximálně využít nadšení) jsme se pustili do práce. 

*teď mě napadá, že vlastně nikdy nic jiného doma nedělám - což je trochu smutné :)

Mým cílem je vytvořit opravdu drobnou minihru, na které strávím tak hodinku programování - čistého času... mno, to se asi nepodaří :)

Malinký náhled na nultou verzi hry:

Každopádně Vám všem přeji co nejspokojenější prožití Vánočních, aby se Vám vyhnuli všechny starostí ohledně nedostatku financí, kreditů, bolení břicha, termínů zkoušek a prostě všeho co by Vás snad mohlo trápit :) 

Čteme jednu knihu za druhou

Původně jsem v tomhle článku chtěl vypsat všechny knihy, které jsem tento rok přečetl, ale protože se mi nějak pomíchali dokumenty (to je tak když člověk začne používat dropbox manuálně na x počítačích)  a tak nevím, kde mám aktuální tabulku knih, které jsem přečetl - ano, jsem blázen. Ale protože by to stejně nikoho nezajímalo, jsem se rozhodl to pojmout trochu obecněji, tak a to je ke zbytečnému úvodu snad vše. ;)

Čtení je samozřejmě fajn, už jen protože rozšiřuje slovní zásobu, pohled na svět nebo Vás "jen" pobaví…  Já rozhodně mohu doporučit, nečíst "furt to samé dokola" ať už se jedná o oblíbeného autora nebo žánr - jistě, máte jistotu, že Vás to bude bavit, ale tak trochu si uzavíráte prostor pro spousty dalších úžasných příběhů, myšlenek, dějových zvratů či poučení. 

Co vlastně čtu já?

Dalo by se stručně říci:"to co se mi dostane pod ruku", ale dle seznamu soudím, že rád čtu scifi - ať už je to akční šílenost od Kulhánka (podle počtu přečtených knih můj nejoblíbenější autor) nebo nějaké "normálnější" a samozřejmě mám v seznamu už i pár klasik jako "Já, robot" od Asimova a z poslední doby Den Trifidů. Samozřejmě jsem nahlédl i do Fantasy, kde jednoznačně vede A. Sapkovsky, se svým zaklínačem, ale objevil se tu už drobný náhled na Pratchetovu tvorbu a par dalších autorů. Pak tu vidím nějakou tu klasiku ve formě Čapka a dokonce i F. Kafku (čteno jen z vlastního zájmu, tedy až po maturitě) či podivnost "Betonová zahrada" a pak samozřejmě Orwel a jeho 1984 a Farma Zvířat. A nesmím zapomenout ani na trochu té motivační literatury, byznysové literatury a v poslední době také trochu ekonomie, jejichž souvislosti mi po několika letech jejího studia začínají docházet a překvapivě může být i zajímavá.

Čtení je určitě fajn a doporučuji ho každému - alespoň jednou za čas, i když mnozí lidé stejně jen odpoví "nemám na to čas" a raději stráví další večer prohlížením vtipných obrázků na facebooku :)

Čtete? Co? Proč?

Android je sr**ka!

Skutečně se mi tento systém líbil, hlavně ve verzi čtyři - ale jen do té doby, než mi bylo umožněno jej dlouhodobě používat… ano, na pohled se mi líbí neustále, ale jinak ho začínám nenávidět.

Zasekávání jsem byl ochoten prominout na tabletu za pár korun z činy, který jsem používal několik let. Proč? Protože s jistou nedokonalostí jsem počítal už při koupi, ale když se Vám v průměru dvakrát denně rozsype nejaktuálnější verze androidu na téměř nejvýkonnějším stroji na trhu, tak už je asi někde chyba.

Nějaké příklady?

Prohlížeč! To snad není možné, aby se oficiální prohlížel při standardním používání - prostě zasekával - a to dokonce i z hláškou o možnosti ukončit program. Jasně, když by se to stalo jednou za čas, tak není problém, ale tohle je snad každý den. Možná se ptáte, proč jsem tedy nezkusil nějaký jiný - zkusil! Chrome na androidu vypadá fakt krasně, ale co je to platné, když jednou do hodiny spadne a vypne Vám všechny záložky? Prd.

Audio! Představte si, že máte připojené reproduktory, po nějaké době je odpojíte - systém to standardně ohlásí  a pak přestane jít zvuk, a můžete se třeba stavět na hlavu, zapojovat a připojovat konektor jak chcete - jediné co pomůže je restart… opět se mi to stává téměř každý druhý den.

Zasekávání systému! Prostě si jen tak létáte v systému a najednou se to celé zadrhne, nikoliv na okamžik ale klidně i na minutu. Je to otrava.

Vypínající se dotyk! Představte si, že rozsvítíte obrazovku a chcete zadat kód a ono nic… musíte ji znovu zhasnou a rozsvítit  aby se aktivovala. Třeba i několikrát za sebou. Občas prostě nereaguje (ale to bude spíš kompletním zaseknutím) i v systému.

A to jsou věci, které mě tak nejvíc štvou na tom systému. Ještě bych mohl přidat pár věcí přímo k Transformeru, jako je extrémně ubohý a nepoužitelný mikrofon, chybějící USB (a nemožnost zapojit USB hub) mno ale jinak je to fakt mazlivý a užitečný přístroj, jen je sice z kvalitních materiálů, ale právě proto se bojím každého tukňutí, zatímco čínan mohl klidně spadnou na beton a ani to sním nehlo ;)

Jen mě tady ty krávoviny přesvědčují k prodeji a koupi nějakého netbooku s nějakým normálním systémem… asi zatím ne. Uvidíme. 

Co vy? Máte Android? Taky Vám příliš nefunguje? Nebo si ho naopak nemůžete vynachválit?

Trocha kulturního vyžití

aneb, po dlouhé době na nějakém koncertě.

Akce to byla pro mě nečekaná, ale když mi přišla na nejmenované sociální sítí pozvánka - řekl jsem si hrdinsky:"Nebuď mouka a pro jednou taky vyraž mezi lidi!" a ačkoliv to na začátku nevypadalo, nakonec jsem nelitoval. Až jsem sebe samotného překvapil tím, že jsem si stoupl z nepohodlné lavice a vyrazil schytat pár úderů loktem do obličeje - prozřetelně a díky předchozím zkušenostem, jsem nechal brýle odpočívat na stole. :)

Koncert sice započal o hodinu později, stál o korunu více, cena piva byla nasazena na úroveň luxusní restaurace a první dvou kapelám někdo značně zprasil zvuk, takže z poslechu mnohdy i potencionálně skvělých kytar bylo velké prd... ale u třetí kapely už to bylo lepší a bylo možné rozeznat jednotlivé nástroje a zpěvy - tak jak to mám rád. :)

Co z toho plyne? Neseďte jen doma na zadku a alespoň jednou za půl roku se podívejte někam ven, ať máte na co ve stáří vzpomínat.

A pokud by měl někdo zájem tak může mrknout na video z mého skomírajícího projektu ;)

Se zombiemi se netančí

Je název knihy, která se vcelku překvapivě objevila na českém trhu. Napsal ji  nějaký pan Doc. Ing. Tomáš Dosoudil, CSc., a věnuje se, jak již název napovídá, zombiím. 

Ačkoliv obálka může v někom vyvolat pocit, že půjde o nějaké jatka, ve skutečnosti se autor ve velké části knihy věnuje historii zombií a hlavně jejich kořenům z Haiti - tedy těm původním, které nejedí lidské maso, ale naopak jsou to otroci vytvoření kouzelníky Voodoo. Dává dohromady informace od badatelů, kteří se tímto tématem zabývali, doplňuje to značným množstvím historických události a osob a v podstatě se snaží najít odpověď na otázku, zda jsou Voodoo zombie možnou skutečností nebo jen nepotvrzenou legendou.   

Ve druhé části knihy se autor již kratší formou věnuje filmovému průmyslu a hlavně se zastavuje u italské produkce, kde se pokouší rozebírat děj filmů a jeho význam. Při čtení této kapitoly jsem si uvědomil, že mám z klasiky nakoukáno jen G. A. Romera a došel k závěru, že bych měl své kinematografické mezery doplnit.

Nakonec se, bohužel krátce, zamýšlí nad možnosti skutečného šíření nějakého nebezpečného viru, lidskou agresivitou - jenž mnohdy musíme skrývat a důvody, proč v nás nemrtvý vyvolávají strach.

Jsem rád, že jsem si knihu nechal nadělit, protože minimálně ve Voodoo oblasti byly v mých znalostech značně mezery a závěrečné úvahy taktéž stáli za to. Takže pokud Vás toto téma zajímá, určitě do knihy zkuste alespoň nahlédnout ;)

Můj počítač je zpět!

Jak jistě víte, tak jsem před několika měsíci měnil (na prázdniny) své stanoviště. Počítač jsem tehdá zabalil do papírové krabice (tuším že od piva) a odvezl domů, ale monitor jsem nechal u kolegy v Brně. Doma jsem tedy spokojeně pracoval na desktopu, který je od doby co si většina domácnosti pořídila vlastní stroje, dosti nevyužit - chudáček. 

Nakonec trvalo nějaký týden, než jsem si dovezl domů jiný monitor. Po zapojení se ale objevil neočekávaný problém - vlnění obrazu. Vyzkoušel jsem tedy přepojit na větší monitor od desktopu... ještě více vlnění. Pár dalších přepojení a obraz odešel do věčných lovišť. Vzhledem k tomu, že ten počítač byl/je v podstatě jen základní deska z notebooku (HP Compaq) - a to ještě nekompletní - jsem došel k závěrů, že jsem asi při stěhování prostě nějak poškodil VGA port.  

Svoji teorii jsem si pak potvrdil při pokusu zapojení přes HDMI do televizoru - fungovalo, tedy alespoň boot - protože WIN7 neumí sám od sebe HDMI výstup detekovat a přepnout se na něho. Tak jsem si samozřejmě odpojil disk a vrátil počítač do krabice - stejně bych ho doma asi neměl pořádně kde mít :)

Po návratu do velkoměsta jsem počítač odnesl původnímu majiteli, který jej bezpečně uložil na poličku...

A teď příjde to zajímavé! Náhodou měl u sebe na spravení jiné HP a rozhodl se vyzkoušet mého mazlíka zapnout... a hle! Ono to fungovalo!  A v té chvíli bylo z jištěno, že s VGA výstupem opravdu nic není, ale za vše může improvizovaně (přes vánoční ozdoby) připojený zdroj od Aceru. Což může znít divně, ale dlouhou dobu to bez problému fungovalo, jenže pak se to asi nějak začalo energeticky rušit - přecejen ty stříbrné věci, kterými to bylo propojeno nebyli nijak stíněny, ale já tomuhle nerozumím... :)

Každopádně jsem po dalších týdnech objednal zdroj.. na který jsem čekal neuvěřitelných několik týdnů... až volání prodejci to vyřešilo - objel jsem půl kraje a zajel si na poštu... a včera si počítač - společně s dřevěnou deskou na několika plechovkách, nainstaloval do svého skromného příbytku :)

Ještě by to chtělo zapínací tlačítko, abych furt nemusel na desce drápat nožem po ec-35 (či jak se to jmenuje). 

Počítač je teď zapnutý ve vedlejší místnosti a tohle píši na jiném - protože jsem si na něj s pokusných důvodů nenavedl internet... uvidíme, jak se to projeví a jestli to opravdu dokáže zvýšit produktivitu (při nachystání materiálů ke zpracování předem) nebo to naopak počítač odsoudí k nepoužívání. Sám jsem zvědav a určitě se o tom někdy v budoucnu zmíním :)

Emile Zola - Zabiják

Většina lidí, která někdy v životě zkoušel navštívit školu si asi vzpomene, že o této knize něco slyšelo, někteří si snad i vybaví, že má něco společného s Francií a alkoholem. Já hlavně věděl, že mi někde doma jeden výtisk leží a tak inspirován doporučením Nebožky, jsem si ho sehnal v e-podobě. :)

Dočetl jsem jej včera a trvalo mi to několik týdnů, ale můžu říct, že to stálo opravdu za to. V knize je popisován příběh Gervaisy, která v mládí utekla z vesnice do Paříže společně se svým přítelem a dvěma dětmi a začíná v okamžiku, kdy se ve špatné finanční situaci stává samoživitelkou, protože otec jejich dětí vzal nohy na ramena. Nechci moc spoilerovat (ale bohužel se bez toho neobejdu, takže klidně zbytek odstavce vynechte, pokud si nechcete kazit knihu), ale Gervaisa je docela chytrá a pracovitá paní, a tak k ní velice brzy získáte sympatie, protože se pílí, úsilím a skromností pomalu dostává nahoru... ale nebylo by to jen tak kdyby jí to někdo nezkomplikoval, hlavně alkoholismus, jenž velice rychle popadl jejího nového manžela, který byl do té doby velmi pracovitý a rozumný, leč pracovní úraz a půl roku ležení a sebeužírání na něm udělal svou roly.. Gervaisa mezitím zvládla vybudovat nejoblíbenější prádelnu ve čvrti, ale živení čím dál nepoužitelnějšího manžela, a užívání si přepychu ve formě dobrot, hostin, lenost, odbývání práce a následně vydržování milence... ji postupně začalo o  všechno připravovat až začala sama ztrácet své sny a nakonec dobrovolně propadat na dno se skleničkou v ruce. Musím říct, že až do poslední chvíle jsem čekal na zázrak, který by vedl k happyendu, a skutečně bylo několik příležitostí  které by mohli vést ke zlepšení její situace ale ona je hloupě odmítla... kniha končí velice rychle, jako by se autorovy už nechtělo dál tu bídu popisovat... :(

Kniha nejenže vede k zamyšlením, nad tím jak snadno si člověk může zničit život a přijít o všechno co vybudoval, ale zároveň dokazuje, že i takřka od nuly se můžete postavit na nohy - pokud to zvládnete a nezačnete po prvních úspěších žít ve snu. Taktéž myslím docela realisticky popisuje dobu a lidi, hlavně dělnickou třídu, která od rána do noci trávila v práci a bídě aby se mohla jednou za čas neskutečně pobavit v hospodě, což vedlo k tomu, že to mnozí nakonec nezvládly a alkoholu propadly naplno. Všude je špína, hluk, smrad, závist, pomluvy, zima, hlad... není to hezké, ale určitě stojí za přečtení.  

Já a diskusní fóra

V roce 2005, v době vytáčeného internetu jsem na jedné stránce, objevil nově vzniklé fórum. A o několik dní později, konkrétně 13. února 2005 jsem se zaregistroval (jakožto 28 člověk). Byl to Velkej Chytrák, komunita kolem Game Makeru a vývoje her, ze které se k dnešnímu dny stala spíše tlachárna a vývoj samotný šel do ústraní. Celkem jsem tam naplácal kolem 2432 příspěvků, ale rozhodně to není přesné číslo, neboť jsem se občas stal obětí cenzorského režimu bojujícího proti pravdě :)

O několik let později (17. 11. 2008 (17 + 11 = 28 :) )) jsem měl náhodou narazil na tehdy ještě mladé Zombie Fórum a měl jsem nutkavou potřebu napsat tam, že se mi The Rage (fan web série k "o 28 dní později") líbilo. To, že se mi na fóru opravdu zalíbilo snad dosvědčuje, že jsem se brzy stal moderátorem a vzápětí administrátorem, který se dodnes pilně angažuje ve srazech, soutěžích a celkově ve vedení komunity. Taktéž jsem tam do uzavření staré verze fóra (tedy do 22. 4. 2011) napsal celých 2800 příspěvků. Na nově verzi jich mám k včerejšímu dni již hezkých 1744. 

Pak přišla Kreveta, taktéž fórum o vývoji her, kteréžto je dnes bohužel ve fázi spánku, ale i tak se tam dají najít snad i hodnotné informace k danému tématu. Tam jsem od 6. 2. 2010 naplácal 749 příspěvků.

Pak jsem samozřejmě registrován i na pár dalších fórech, ale většinou se tam mé příspěvky pohybují v desítkách kusů. Například na madbrahmin.cz jsem od 31. 10. 2010 napsal 14 příspěvků a na metal-forum.cz jsem jich od 9. 12. 2010 dal celých 27 (Těsně vedle 28 :( ). Což jak sami uznáte jsou vzhledem k ostatním docela bezvýznamná čísla.

Takže teď už jen dva úžasné a dokonalé grafy:

A co vy? Trávíte nebo jste strávili na fórech hromady času? Nebo nejste blázni a raději se věnujete reálnému životu?


PS: Ať žijí oživlé hnijící mrtvoly tahající střeva ze řvoucích lidí!

Achjo,

asi nejlépe vystihuje dnešní pocit...

Před rokem jsem psal test a dostal jsem z něj krásných 20/25. Dnes jsem ten test psal znovu. Pilně jsem se připravoval a studoval, nikoliv nárazově ale i průběžně - dokonce si troufám říct, že to tentorkát i chápu... očekával jsem tedy lepší, nebo aspoň podobný výsledek... Leč 13/25 mě krásně plesklo přes držku. 

Jasně udělal jsem tam pár drobných chybiček, a příklad jsem klasicky spočetl špatně... ale když jsem koukal, jak se test opravuje a body mizí i na dost pochybných věcech... tak si říkám, že jsem si mohl ušetřit mnoho námahy a dopadnou stejně bez přípravy a nebo si ten zápočet nechat uznat. Proč jsem to vlastně psal znovu? Protože jsem z druhé zápočtové písemky dostal minule neuvěřitelně málo bodů a chtěl jsem si to opravit... mno...

Vlastně se teď každý den připravuji do nějakého předmětu (mám jen tři), což jsem nikdy předtím nedělal a o to horší jsou mé výsledky... a vždy předtím jsem toho měl mnohem více a zvládal jsem občas uhrát i áčko či béčko. Nechápu.

Před týdnem jsem psal jiný test - opět příprava, několik doučování a nechání si vysvětlovat věci i několikrát... a šup mi tam sedm bodů. Můj mozek neumí počítat, já to vím a mnoho s tím neudělám, ale aspoň za snahu...

Aspoň, že to programování mi jde tenhle semestr docela od ruky. Což může být opět jen můj mylný dojem.

Už jsem na to asi starej, nebo bych se asi měl přestat úplně učit a konečně si začít užívat ten slavný studenský život - flákání, akce, chlastání, cestování, ignorování přednášek... třeba mi to pak půjde lépe, nebo budu mít aspoň na co vzpomínat. 

Vyplakáno, hluboce nadechnout a pokračovat v úsilí!

Mobilní aplikace jsou skvělý a snadný byznys!

Aspoň by se to tak na první pohled mohlo zdát. Vemte si například Rovio, udělali jednoduchou hru (Angry Birds) na již dávno známém principu a obletěli sní svět včetně českých televizí.. druhý příklad může být.. mno, Rovio... - dobře, napadají mě třeba Brněnští MadFingers Games, ale jestli na svých graficky nejkvalitnějších hrách pro mobilní platformy rejžují miliony si opravdu nejsem jist :) 

Opravdu nedokáži vyjmenovat mnoho dalších, skutečně světově úspěšných autorů aplikací, kteří by snad měli potenciál za pět hodin práce týdně (převléct kabát již dříve udělané hry a okouknout statistiky tržeb) pojídat kaviárové tousty na havajských ostrovech :)

A následující graf toho vypovídá opravdu hodně:

Většina vývojáři (pravda, odpovídalo jen 362 respondetnů) vydělává maximálně 500 dolarů měsíčně... říkáte si, deset tisíc - to by jako slušný přivýdělek stačilo... Mno, když k tomu připočtu náklady na začátek, čas, administrativu, daně a řekněme tři členy v týmu (pokud chcete například dělat hry s pěknou grafikou a hudbou), tak už to není tak růžové. Navíc, se tam už nepíše kolik z těch vývojářů vydělalo dolarů deset a kolik sto - interval je prostě značně rozsáhlí. ;)

Samozřejmě, že při snaze zaútočit na tento trh a urvat si zněj kousek není dobré myslet na ty nejnižší možná čísla a při dobré kvalitě a propagaci aplikací určitě nemusí být velký problém přehoupnout se přes pomyslnou pětistovku - ale to jednoduše znamená, že nestačí prostě koupit nějaký nástroj, udělat v něm nějakou ptákovinu za hodˇku a chtít za to dvacet korun - takových věcí je myslím Android market plný a přiznejme si, že mnohé se nepohybují ani v desítkách nákupů. 

Pak se nabízí otázka, vyvíjet pro iOS, Android nebo se pustit do zatím prázdného store pro Metro? Který má alespoň podle mě velký potenciál. 

Rozhodně o tom všem poslední měsíce přemýšlím, a možná si říkáte:"Tak proč jsi už nevzal svoje prachy a nezačal?" a já na to musím odpovědět, že nevím.. Mám už i nějaké návrhy či prototypy projektů, zkouším různé nástroje, testuji, zkoumal jsem i podmínky registrací a český živnostenský zákon. Leč odpověď na otázku:"Vyplatí se mi to do toho investovat všechny své úspory a volný čas?" Jsem zatím nedostal, ale nebojte jsem k tomu (a snad i kolega) stále nakloněn :)

Co vy? Sledujete tento trh? Přemýšlíte, že byste zkusili své štěstí? Nebo Vás to naopak nechává chladným?

Miminalismus, doporučené čtení

Jen pro případ, kdyby nějakého čtenáře zaujala myšlenka minimalismu - tedy méně konzumovat a více žít - o které už jsem tady na blogu párkrát něco napsal, dávám tento seznam užitečných zdrojů pro rozsáhlejší studium ;)

Co to je ten minimalismus? Obecně a stručně:

Je to životní styl, který má za cíl omezit zbytečnosti v životě - o uvědomění, že opravdu nepotřebujete např. nový iPhone aby jste byli šťastní - protože za týden Vaše nadšení vyprchá a výjde jeho nová verze... je o hledání práce, která Vás skutečně bude bavit a budete se do ní každý den těšit a spoustě dalších věcí, které mají potenciál vylepšit spokojenost v životě.

Známých minimalistů je asi více, ale osobně se pravidelně setkávám jen s Leo Babautem, tedy otcem hromady dětí a veganem, který stává ve 4:30 aby si stihl zaběhat a nachystat jim všem svačinu do školy :) Nějaké informace o něm můžete najít třeba na jednom z jeho webů: http://zenhabits.net/about/ 

Ale protože jsme v zemi české, doporučím vám několik zdrojů v češtině ;)

Překlad Leova blogu

-> http://www.mnm-list.cz/

Například překlad webu zenhabits

-> http://zenhabits.cz/

A možná také http://www.minimaliste.cz/, i když je to poslední dobou spíše fotoblog :)

Ale Leo Babauta napsal i několik knih - které jsou samozřejmě zvětší části dostupné i v češtině a to hlavně:

"Jednoduchý průvodcem života minimalisty"

Kterou si jako e-book můžete zdarma objednat zde: http://pruvodce.minimaliste.cz/

Teď jsem si všiml, že už jsem zde podobný článek publikoval... ale když už jsem to napsal... :D

Oslovila Vás tato myšlenka? Nebo Vám to naopak přijde jako kravina? 
Určitě dejte vědět v komentáři.

Hrátky s Constructem 2

Construct 2 je vývojářský nástroj určený ke tvorbě her, podobně jako například známější Game Maker. Zatímco s Game Makeru se vývojem stalo plnohodnotné vývojářské prostředí, ve kterém si můžete  (musíte) udělat všechno samy. Construct na to jde jinak - vložíte si obrázek a dvěma kliknutím si vyberete zda ho budete ovládat na šipkách, či je to střela, nebo plošinovka... a hra je hotová.

To je výhoda, protože to značně urychlí práci, ale pokud k tomu přidáme, že se celý "kód" matlá na jedné stránce, tak se Construct na první, druhý i třetí pohled jeví dosti omezeně.

Přiznám, že jsem si ho párkrát nainstaloval a poté vždycky znechuceně zavřel... před pár dny jsem se však rozhodl mu dát šanci (je levnější než GM) a začal jsem ho detailně zkoumat. Nakonec musím říct, že je práce v něm docela sympatická - i když naprosto jiná - a věřím, že po nějaké době používání už bych nemusel zmateně proklikávat jednotlivé prvky abych našel něco jako podmínku atp.

Během pár minut učení jsem v něm spatlal jednoduchou topdown akci (samozřejmě se zombíky), kterou bych v GM dělal déle a snad by i vypadala hůře, ale pokud bych jí chtěl rozvinout do plnohodnotného titulu... tak nevím, jestli by mi to možnosti Constructu dovolili.

Vypadá to, že si budu muset nějaký skutečný projekt v Constructu vyzkoušet vytvořit.

A co vy? Máte sním zkušenosti? Připadá Vám také docela omezený?

Asi bych měl začít psát ještě více

Právě jsem si dal dokupy své dokončené povídky od roku 2008 - tedy doby, kdy jsem si vzpomněl na svůj dětský sen stát se spisovatelem (a tehdá jsem i opravdu plodil... úžasné dokonalosti - ale každý nějak začínal, že ano ;)) a právě ten rok jsem na internátu začal dávat dohromady nějaké ty první novodobé písemnosti. 

Má dropbox-povídková-složka je různých nápadů, začátku, konců či středů, ať už rozsáhlých eposů či krátkých povídek, plná a hezky roztříděná podle let, ale až dnes kdy jsem začal dávat dohromady svou první sbírku (kterou se chystám v nízkém nákladu vydat i tiskem a již dlouho má své jméno) jsem si uvědomil, že jí  zatím tak nějak nemám čím naplnit :D

Já prostě píšu dosti krátké povídky a to při malé míře dokončení neudělá zrovna moc stran... leda bych to vycpal svými články ať už na různých blozích, či webech a brzy budu mít pár článků i v jednom časopise. Prostě poslední dobou píši skoro každý den - přesně tak, jak by to měl podle všech zdrojů každý spisovatelský adept dělat... jenže, povídky sotva začnu a většinou jejich hrdinové tragicky zahynout nebo spáchají sebevraždu hned na první stránce... a to se pak špatně rozvijí příběh :)

Třeba za poslední dobu jsem začal psát (již poněkolikáté, leč tentokráte bez zombie) svoji vizi postapocalyptického světa - kterýžto by měl být spíše kratší knihou a před pár dny jsem v MHD získal nápad na geniální úvodní větu, kterou jsem následně docela rozepsal do totalitní budoucnosti České republiky.

Musím si přiznat, že moje literární tvorba není pro každého a rozhodně by se jí měli vyhnout lidé mladší osmnácti let - hlavně obyvatelé školek, ale nebojte - v mém repertoáru je i jedna - již mnohostranná - hrdinská fantasy pohádka, sice plná zombíků a satirického humoru, ale přesto pohádka :)

Co vy? Píšete? Literárně zpracováváte svoje úchylné představy plné krve a vnitřních orgánů?

Pár týdnů s Transformerem

Jak jistě víte, před nedávnem jsem si snad i trochu nerozvážně koupil Asus Transformer 3G. Před koupí jsem dostal možnost si ho pár hodin ohmatat a protože to je krásný mazlík - nepodařilo se mi pak říct ne :)

Tudíž už na něm nějakou dobu funguji a nebyl bych to já, kdybych neplánoval nějaký velký rozbor, popisující klady a mínusy.

Zatím jsem se zařízením spokojen, ale v okamžiku, když jsem po delší době vzal du ruky svůj starý čínský tablet, začala mě na Transformerovi trochu štvát jeho váha a velikost... i když se na desítkovém displeji hezky kouká na filmy a extrémní výdrž baterie je super věc, tak například v takovém MHD ta velikost není nic příjemného a raději-ho (i s bezpečnostních důvodů) nechávám v batohu. V autobuse je to pak jiná, a navíc mě zdejší společnost potěšila tím, že začala nabízet Wifi - využiji to sice jednou za měsíc, ale potěší. 

Věc, kterou ale absolutně nedokážu přejít je chybějící USB... pokoušel jsem se dodávaný kabel pře-redukovat a pomocí USB Hubu připojit další zařízení, ale bohužel jsem neuspěl - více v tomto článku: http://tabletsandroidem.blogspot.cz/2012/10/transformer-usb.html. Cena originální redukce je nějakých 500kč a na tuto šílenost opravdu nejsem ochoten přistoupit! Protože daná věc má skutečnou hodnotu kolem padesáti korun...

Takže buď si musíte koupit i dock (což je vlastně smyslem Transformeru) a nebo hold omrzet velkou část možností jak Tablet použít. Trochu mě to mrzí, ale co se dá dělat - dock si možná někdy v budoucnu pořídím  ale teď se mi za klávesnici sypat tisícovky nechce.. uvidíme.

Výše jsem se odkázal na jeden článek a je tomu skutečně tak... rozhodl jsem se o aplikacích a různých podobných věcech založit samostatný blog, abych to všechno nemusel dávat sem. Takže pokud Vás toto téma zajímá, určitě mrkněte:

http://tabletsandroidem.blogspot.cz

Celkově jsem ale s Tabletem docela spokojen, i když jsem přesvědčen, že bych mohl koupit nějakou Čínu za tři-čtyři tísíce a výsledek by byl dost podobný... ale jak jsem psal je to mazlík, aktuální high-end a mám s ním ještě nějaké.

Určitě budu zase někdy informovat, jak spolu žijeme ;)

Hříčka za pár minut, aneb WGC 5

Před pár dny jsem o jedné přestávce napsal pár vět (a nakreslil mockup), které kompletně shrnují hríčku, kterou bych chtěl udělat do WeekGameChalenge číslo 5. Akorát ji nechci dělat celý týden, ale jen několik hodin (ideálně minut) jednoho slunečného dne - dneška. Jedná se o naprosto jednoduchý nápad, na pokračování mé úžasné herní série Edgar - kdo zná, tak ví, že se jedná o geniální ale značně nedoceněný produkt, některými označovaný jednoduše za sračku :D

mockup

Po sedmi hodinách...

Takže jsem už dneska dělal všechno možné, včetně vaření, dlouhé procházky, čtení, programování, válení se na gauči ale nějak jsem nestihl ani nainstalovat Game Maker. :D

Po půl hodině...

Dobře, před chvílí jsem do sebe u psaní jednoho článku pro jeden časopis kopl energeťák za sedm korun, takže najednou cítím ten šílený příval energie a tak jdu stáhnout instalačku GM studia, páč si chci vyzkoušet jak se v tom pracuje, tedy ne, že by to kromě změny barev k horšímu nebylo úplně to samé, ale třebas narazím na nějakou skrytou záludnost. 

17:47

Založil jsem projektový soubor.

17:52

Opravdu v room editoru nefunguje delete? To je nějaký vtip, ne?

17:59

Opravdu tam delete nefunguje... ale možnost roztahovat objekty je fajn, jen by to mohlo fungovat trochu lépe :D

18:05

Hra je hotová! Má ovladatelnou postavu, nepřítele, překážky a časování do konce... nebýt nové grafiky, ve které by člověk alarm pohledal, měl bych to už dávno :D Jak hra vypadá se mrkněte na následujícím obrázku a já si asi dám pauzu - cítím se už unaven...

hra po třinácti minutách

18:54

Tak jsem si sjel web epizody k seriálu Walking Dead a trochu se protáhl a mezitím jsem se rozhodl, že nakonec zkusím uplácat nějakou tu grafiku, takže stahuji trial verzi Photoshopu - 30 dní, mi snad bude na nakreslení dvou spritu a jednoho pozadí stačit :D Snad na tom otestuji, jak pěkně funguje v GM transparentnost, protože verze 7, kterou už mám pěkných pár let koupenou si o ní může nechat jen zdát ;)

GM Studio nepodporuje ve formulářích ctrl-a! To si snad už dělají srandu...

Ono vážně nepodporuje ani háčky? A nebojte, "all" mám zaškrtnuté...

19:07

Je čas na pauzu - jdu se najíst :)

19:46

Je čas pokusit se splácat nějakou tu grafiky... stylizovat to vesele nebo naopak smutně?

20:02

GM studio nemá ani po***né posuvníky u oken! Co to ku***?

Nefunguje ani F4 a ESC... a v nastavení projektu to taky nikde není :D

Juchů! "Delete underling" v room editoru je konečně defaultně vypnuto! 

20:20

Po mnoha minutách neustálého a bezesmyslového pouštění hry stále dokola aniž bych udělal jedinou změnu,  jsem se rozhodl si dát další pauzu, už jen protože mě začíná bolet hlava, a já vážně nevím proč... Koukněte jak to aktuálně vypadá:

Přibylo pozadí, mráčky a tlačítko pro vypnutí, neb nový GM nepodporuje ESC. :D

22:03

Nadopován prášky, nakrmen a vykoupán se rozhoduji, že dneska aspoň dodělám grafiku... takže hlavu vzhůru, úsměv na rty a tří minutové práci zdar!

22:28

Musím se přiznat, že mě to nějak začalo bavit - tvorba (dokonce jsem uplácal i jednu jednoduchou animaci) i hra samotná :D Nechci říct, že by to nebyla strašně jednoduchá blbovina, ale je to docela těžké, a když se mi to jednou podařilo udělat - tak jsem to přitvrdil a už se nechytám... :D 

Aktuální stav hry, hlavně Edgar je krásný ;)

22:39

Mno, nic - dá se to prohrát, možná i vyhrát a obsahuje to logo soutěže... myslím, že hra je znovu hotová ;) Každopádně jsem se rozhodl, že se jí budu věnovat i zítra! Přidám nějaký ten zvuk, doladím hratelnost a možná i přidám nějaký herní prvek, prostě takové ty drobnosti, které dělí hru od výborné k dokonalé :) 

Však už uvidíte sami.

Pozdní letní čtení

Nějakou šílenou hrou osudu jsem opomněl zveřejnit druhou část mé letní četby (první) a říkám si, že by bylo škoda následující zajímavé knížky na blogu nemít. Tak se zkuste mrknout a třeba Vás popis některé z nich inspiruje k přečtení ;)

Alenka v říši divů a za zrcadlem

Lewis Carrol

Tato kniha je hodně známá a před jejím přečteným jsem očekával nějakou standardní pohádku... Leč ve skutečnosti je docela šílená, zmatená a snad i "špatně" napsaná kniha, což je asi pravý důvod její slávy. slávu.  Alenka je totiž zřejmě lehce retardovaná dívka, které byly omylem předepsány nějaké halucinogenní látky. Přesto se u některých jejích příběhů snad pobavíte a pokud jste například viděli film od Burtona, tak asi nebudete věřit kolik si toho vlastně scénáristé vymysleli a změnili - téměř všechno :) 

Den trifidů

John Windham

Klasická kniha a překvapivě chytrá kniha u které nejde poznat, že byla napsána před více než padesáti lety! V podstatě jde o klasický apocalyptický příběh člověka, který se náhodou vyhne katastrofě a v nově vzniklé situaci se snaží přežít - tentokráte však nebudou po zemi kráčet mrtví, ale květiny, genetickou modifikací vypěstované, zrádné a pro člověka smrticí. Rozhodně mohu doporučit. 

Tulák po hvězdách

Jack London

Příjemná knížka, kterážto se tváří jako spis věžné odsouzeného na smrt v americké věznici devatenáctého století. Dle mě popisuje sílu lidského ducha a myšlení, formou příběhů, který hrdinně prožívá v jiných životech v dobách, když je mučen svěrací kazajkou. Pěkná knížečka.

Sedmý semestr

Sedm, seven, sieben, sju - kouzelné to číslo, ale když jde o počet semestrů vysokoškolského studia, tak může být v jistých souvislostech trochu zahanbující, což mě samozřejmě netrápí. :)

Měl bych se asi radovat, protože tento semestr mám jen tři předměty:

-> "Super, to v té škole vlastně skoro vůbec nebudeš a budeš mít čas rejžovat někde prachy"

, tak by to mohlo být, pokud by mi osud nehodil pod nohy rozvrh, ve kterém se počítá s tím, že budu ve škole každý pracovní den - ideálně mezí jedenáctou až třetí hodinou. A nechodit na přednášky, je věc, kterou jsem zavrhl ještě před tím, než jsem ten rozvrh viděl.. 

Problém je v těch samotných třech předmětech... věc se má tak, že už jsem všechny ty zajímavé nebo k něčemu dobré odstudoval a zůstalo mi opravdu jen malinko těch nepotřebných, otravných a utrpení způsobujících. :)

"Statistika se dělí na dvě větvě, tu praktickou - která se skutečně používá a je k něčemu dobrá... tak té se tady věnovat nebudeme"... v podstatě je to jen převlečená matematika, takže dva kýble škaredých vzorečků a výpočtů. Tohle prostě můj mozek nebere. 

Makroekonomie. Mno, ta vlastně není vůbec špatná a dá se v ní najít pár zajímavých věcí, asi proto jsem jí posledně tak pilně studovat, několikrát si přečetl knihu a zápočty zvládnul téměř levou zadní... jaktože jsem při takové úrovni přípravy neudělal zkoušku? Netuším, nevím a nechápu to :)

Programovací techniky... mno, dělání blbostí a reálně nepoužitelných věcí v pascalu. Tak od téhle definice se snažím odtlačit a hledám v tom ty zajímavosti, těch pár věcí, které by mohli člověku něco skutečně dát. Prostě je třeba si najít motivaci, proč se to učit. Tak snad to půjde.

Ačkoliv jsem vždycky měl předmětů mnohem víc, tak tentokrát před sebou vidím ty hodiny a hodiny šprtání a utrpení už na začátku semestru, protože tentokrát to nechci - a ani vlastně nemůžu - nechat na náhodě. Tak mi držte palce.

Podzimní zombie kemp

Všechno to začalo jednoho nepodstatného rána, nepodstatnou otázkou v nepodstatné kuchyni:

"Jak moc je dobrý nápad vetřít si kozí roh do oka?"

Následným testem bylo pro klid budoucích generací z jištěno:

"Není to moc dobrý nápad!"

O hodinu později jsem se již setkal na hlavním nádraží jednoho velkoměsta s jiným přeživším, zprvu vypadal nebezpečně, ale po mém přiblížení nevykazoval nepřátelské úmysly... Byl to Werty. Vzápětí se k nám zdály počali přibližovat Sybrakos a Voyager - a před devátou už jsme byli všichni - tedy skoro.

(Voyager, Werty, Sybrakos)

Následoval výjezd pln rabování a cesty za žralokem, u nějž jsme se otočili na patě a jaly se zachránit Nebožku z obležení masy hladových zrůd, leč nakonec musela ona zachránit nás. Využila svou dokonalou znalost zdejšího terénu a uklidila nás do bezpečného prostředí jedné skryté kavárny.

(Sybrakos, Nebožka)

Zde si při sbírání nových sil Firejs a Nebožka převzali své hodnotné ceny s Malé povídkové, prodiskutovali jsme problémy kolem vaření mražených potravin, abychom následně bezpečí opustili a o Nebožku tragicky přišli u jednoho zamčeného army shopu (cihlu u sebe nikdo neměl). Se slzami v očích jsme se rozhodli přesunou se k místu setkání z jinou skupinkou přeživších, od nichž jsme očekávali zajištění bezpečí a potravin, ve formě svatebních koláčků  :)

Na místě setkání byla velká, ale opravdu velká, díra.

Díru jsme se rozhodli důkladně prozkoumat.

Přičemž nás chránil Sybrakos svým improvizovaným oštěpem, před nájezdy jistě velmi nebezpečných dětí.

Většina našeho hrdinného kmene se rozhodla pro nejkratší cestu zpět.

Poté jsme se usadili uprostřed louky na nejvyššího bodu, abychom zde byly chráněni před větrem... vedlo to k dalšímu důležitému ponaučení:

"Na volném prostranství Vás před větrem nic nechrání"

Werty vybudoval prototyp nízkorozpočtové budovy, která měla potenciál stát se budoucností stavitelství... leč se navzdory všem očekáváním nakonec příliš neosvědčila.

Naši zachránci (ti s těmi koláčky) stále nepřicházeli a tak jsme se rozhodli ulehnout do našich přístřešků. Někteří za svůj nový domov zvolili stan - jiní plachtu obloženou kamením. 

V nočních hodinách jsme byly přepadeni... bič práskal vzduchem, meče mávali před obličejem a nebýt zjištění, že jde o naše zachránce (ty s těmi koláčky), byly bychom pobiti, protože naše obraná reakce spočívala jen v nevěřícném zírání.

Znovu jsme zažehli oheň, znovu jsme povečeřeli, znovu jsme diskutovali a bohužel se svatebních koláčků nenasytili.

(Firejsova lóže)

(Sybrakosova lóže)

Z rána jako první vstal Firejs, kterého nejspíše vyhnalo zpod plachty "ohromné teplo" způsobující jeho spacák nejnižší cenové kategorie - do, kterého - aspoň měl takový pocit - celou noc profukovalo. 

Rozlámaný a s neznámých příčin celý černý se tedy jal tiše rozdělat oheň, přičemž probudil všechny okolo šťastně spící kolegy.

Následovala snídaně a zkoumání ztrát na životech. Po pár hodinách se naštěstí ukázalo, že jsme přežili všichni. A tak jsme počali trénovat své bojové schopnosti.

(Toudi, Chekotay, Viky)

(Toudi, Necro, Viky)

Předávali jsme další hodnotné ceny vítězům a prohlíželi zajímavé časopisy. 

Bohužel i naše idylka probíhající na větrné hůrce musela jednou skončit.

(Firejs, Voyager, Toudi, Chekotay, Viky, Sybrakos, Werty)