úterý 21. ledna 2014

World of Warcraft

aneb jak jsem dostal příležitost zahrát si deskovou hru. :)

Už hodně dlouho jsem žádnou nehrál, takže jsem na to těšil. Protože jsem nejšikovnější tak jsem "dostal za úkol" nastudovat pravidla a následně hru vést. Nutno říci, že naše aliance tvořená mou trpasličí vražedkyní a jedním mágem zvítězila. 

Musím ale uznat, že (nejen) pravidla finálního PVP souboje jsem si vycucal z prstu, leč řekl bych, že jsem to trefil docela spravedlivě. Každopádně je to pěkná hra, plná barevných obrázků a figurek, takže máme v plánu si nějaký budoucí víkend zase znovu sednout (je to na pár hodin) a pustit se do světa Azr... Azerothu? Nevím. :)


Stolní hry bych rád hrál častěji, ale povětšinou nemám moc s kým... Tak snad se do budoucna vyvede. 

A co vy? Máte nějaké oblíbené kousky? Nebo raději zíráte na figurky v počítači?



2 komentáře:

  1. Deskový World of Warcraft je prý příjemný. Jediné, co je údajně problém, je skutečnost, že se prakticky nemusíš potkat s druhou stranou.

    Osobně bych doporučil hru Arkham Horror - kooperativní hra z prostředí knih H. P. Lovecrafta, ve které se ujmeš role vyšetřovatele a odkrýváš, co se děje ve městě Arkham, respektive bráníš zlu dostat se na zem. Je to náročnější na pravidla, ale celkově velmi příjemné. Ani po nějakých deseti až dvanácti šestihodinových hrách docela určitě neznám všechny karty a všechny jejich možnosti a efekty.
    Každopádně to kvůli délce není nejlepší volby do nějaké jásavější společnosti, takže už vybírám spíš rychlejší kusy. Zaujalo mě 7 Divů světa - karetní budovatelská; Dungeon Fighter - kooperativní pracující s tělesnou dovedností, resp. s uměním házet na x různých způobů; Vládci podzemí - ty jsou takovou příjemnou hrou, kde sice hraje víc hráčů, ale každý vlastně většinu času tak trochu sám, takže to není moc konfliktní, hráč stojí před překážkami "co si vybrat" a "jak to naplánovat" spíš než "ten toho má víc než já, musím ho sejmout". Příjemná je taky hra "Záchranáři" - kooperativní o zachraňování. Hratelnost báječná, ale prostředí není příliš přitažlivé - pro mě.
    A pak samozřejmě takové ty věčné klasiky, ke kterým se rád vracím, jakkoliv nejsou příliš dobré: např. Talisman.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Souhlasím - hráči se potkat nemusí, protože si strany losují mnoho úkolů naráz a mohou za nimi libovolně cestovat po mapě. My se však několikrát drželi vedle sebe. Leč pokud nikdo neporazí bosse, tak se na konci musí protihráči servat. :)

      Díky za tipy. Kolega má tuším i nějaké další hry, my to hráli i s jeho malým synem, takže je třeba "obtížnost a atraktivitu" držet v jeho úrovni... Zatím jsem se na další hře nedomluvili, takže kdo ví - třeba příště přiveze něco jiného. :)

      Vymazat