středa 24. října 2012

Asi bych měl začít psát ještě více

Právě jsem si dal dokupy své dokončené povídky od roku 2008 - tedy doby, kdy jsem si vzpomněl na svůj dětský sen stát se spisovatelem (a tehdá jsem i opravdu plodil... úžasné dokonalosti - ale každý nějak začínal, že ano ;)) a právě ten rok jsem na internátu začal dávat dohromady nějaké ty první novodobé písemnosti. 

dropbox-povídková-složka je různých nápadů, začátku, konců či středů, ať už rozsáhlých eposů či krátkých povídek, plná a hezky roztříděná podle let, ale až dnes kdy jsem začal dávat dohromady svou první sbírku (kterou se chystám v nízkém nákladu vydat i tiskem a již dlouho má své jméno) jsem si uvědomil, že jí  zatím tak nějak nemám čím naplnit :D

Já prostě píšu dosti krátké povídky a to při malé míře dokončení neudělá zrovna moc stran... leda bych to vycpal svými články ať už na různých blozích, či webech a brzy budu mít pár článků i v jednom časopise. Prostě poslední dobou píši skoro každý den - přesně tak, jak by to měl podle všech zdrojů každý spisovatelský adept dělat... jenže, povídky sotva začnu a většinou jejich hrdinové tragicky zahynout nebo spáchají sebevraždu hned na první stránce... a to se pak špatně rozvijí příběh :)

Třeba za poslední dobu jsem začal psát (již poněkolikáté, leč tentokráte bez zombie) svoji vizi postapocalyptického světa - kterýžto by měl být spíše kratší knihou a před pár dny jsem v MHD získal nápad na geniální úvodní větu, kterou jsem následně docela rozepsal do totalitní budoucnosti České republiky.

Musím si přiznat, že moje literární tvorba není pro každého a rozhodně by se jí měli vyhnout lidé mladší osmnácti let - hlavně obyvatelé školek, ale nebojte - v mém repertoáru je i jedna - již mnohostranná - hrdinská fantasy pohádka, sice plná zombíků a satirického humoru, ale přesto pohádka :)

Co vy? Píšete? Literárně zpracováváte svoje úchylné představy plné krve a vnitřních orgánů?

4 komentáře:

  1. Ano, píšu.. Momentálně jsem začal s psaním středně-dlouhého románu, svět Falloutu, trochu více mystična a v poklidném duchu. Jinak ti fandím, ne každý dnes není líný na psaní knihy.

    OdpovědětVymazat
  2. Ono se hlavně na první pohled nezdá, ale napsání knihy je o dost složitější než povídky... protože natahovat jeden nosný nápad nejde do nekonečna a tak je třeba přidávat další, a zároveň stále udržovat styl, děj...

    Tak držím palce, aby se ti podařilo dotáhnout příběh až do konce ;)

    OdpovědětVymazat
  3. Natahovat? V knize se natahuje nosný nápad? Jejda, jejda, co to slyším? To by byla hodně špatná kniha. Když se něco musí natahovat, zřejmě to nebyl námět na knihu. Nejtěžší je na psaní škrtání. Třeba i celých podkapitol, když jsou to jen zajímavé obrazy, které tříští všechno, co zbytek příběhu staví. Škrtat věty, které jsou dobré, ale nesedí. Zbavovat se jemností, když je potřeba spád. Umění je škrtat, ne přidávat. Tolik alespoň můj pohled. :)
    Nepíši, protože jediný motiv, který by za to stál už někdo jiný zpracoval báječně a psát věci "o ničem", se zajímavou vizí, fantaskním nápadem, který ale na pozadí nenese nic hlubšího, to mě přestalo těšit. A tak se snažím předně spíš žít, něco zažít, nějak se vzdělat. Člověk pak třeba bude mít co napsat. :) Ale regály jsou dnes až děsivě plný prázdnými slátaninami. Nerad bych přidával.
    Výjimku z toho dělají pohádkové obrázkové knížky. To bych vskutku rád, ale tam pro změnu opačně chybí dostatečně jednoduchý a nenucený motiv, který je ale zároveň silný a dovoluje svěží vyjádření.
    Celkově se ale soustředím na tvorbu her a příběhy rozvíjím tam a snažím se dobře naučit s vyprávěcími prostředky jednoho média. Ono je to dost těžké už jen takhle v jednom.
    Tak tolik za mě. Každopádně držím palce a fandím. :)

    OdpovědětVymazat
  4. Pěkný názor, díky za něj ;)

    OdpovědětVymazat