čtvrtek 13. října 2011

Odkládej, odkládej až se ztoho zblázníš

Ještě před týdnem či dvěma jsem byl bez energie, nic jsem nezvládal, nestíhal a myslel jsem si, že to je protože jsem toho měl na sobě naloženo moc... ale před chvíli jsem si uvědomil že to tak nebylo. Včera mi totiž přišel e-mail od jednoho klienta, se kterým jsem už nepočítal - a já z toho měl radost. Proč?

Až před chvílí mi to došlo. Když mi ta zpráva zrovna na něčem pracoval - měl  jsem ze zprávy radost, protože jsem pracoval! Může se to zdát divné, ale zkusím to vysvětlit na příkladech:

Měl jsem dodělat pár posledních maličkostí na Devils Furniture, odkládal jsem to víc jak týden ale pak jsem teda zatnul zuby.. a za půl hodiny bylo hotovo a dokonce jsem se u toho bavil! Stejně tak jsem se včera po pár dnech pustil do předělání velikostí pár odkazů a pár dalších drobností, které po mě klient chtěl  - a ještě jsem si dělal srandu, že mi to zabralo cirka pět minut! Odkládal jsem to už někdy od pátku. Stejně tak jsem kdysi dávno dělal něco pro toho co mi teď napsal, ale prostě to nějak ustrnulo... a teď už vím, že jsem schopen to co po mě chce udělat "za chvilku".

Člověku se může zdát, že toho má moc, protože když neustále něco odkládá tak to nezmizí! naopak se to na sebe navaluje a může vzniknout pěkně hnusná nezastavitelná koule. 

Teď už mám jistotu, že pravidlo dvou minut (cca:"Co jde udělat do dvou minut udělej hned, protože odkládáním ve výsledku ztratíš mnohem víc času") je opravdu k něčemu. Asi bych ho měl konečně aplikovat do mého života a ne si ho jen pamatovat. Protože ani sepisování úkolů nemá při jejich neplnění moc velkého smyslu.

2 komentáře:

  1. Neuvěřitelný, ale tvůj článek mne od jeho předčtení dokopal k tolikati věcem, co jsem odkládal a přitom opravdu mi to zabralo minimum času, ale předtím jsem se prostě nemohl donutit to udělat...

    A vždycky, když jsem něco dodělal, hned jsem si řekl: "a vidíš, trvalo to jen xx minut..."

    Takže díky ti... :)

    OdpovědětVymazat