Byl jsem tam a bylo to moc fajn. Co víc říci?
Dobrá, po šíleném nátlaku mého okolí jsem se rozhodl přecejen trochu zavzpomínat.
Musím se přiznat, že to byla víceméně má vůbec první cesta do zahraničí a to hned rovnou do mého vytouženého Švédska. Naštěstí naše skupina dobrodruhů hned v Praze poznala sympatickou slečnu, která už procestovala celý svět a v Goteborgu je jako doma, takže se obavy, že budeme někde mrznout v parku - neboť jsme kromě mého a musím říci značně zkresleného plánu cesty nevěděli vůbec nic - rozplynuli jak pára nad hrncem.
V Goteborgu se k nám přidal ještě její kamarád, který zde studuje. Takže nás bylo pět.
Cesta byla poklidná a veselá. Plná horké čokolády... Žádných dvacet hodin z nuděného zírání z okna se nekonalo. Navíc jsme se podívali na nádraží v Berlíně, Kodani, dva (celkem čtyři) fajnové trajekty a jednu benzínku ve Švédsku. Všude jsem si našel něco zajímavého a když stojíte na miliontunovém kolosu, který odplouvá od betonového pobřeží plného jeřábů do temnoty moře, tak je to rozhodně zajímavý zážitek. Přejezd do Švédska byl pak ozvláštněn zavřením autobusu do plechové krabice a následným očucháním vlčákem.... Vzpomínka na film Potomci lidí byla určitě na místě. Nikdo však nebyl popraven. :D
Krajinu pozorovanou s autobusu bych bez znalostí mé pozice klidně zaměnil s tou, ve které jsem vyrůstal - prostě pole, kam oko dohlédne, což značí že i ve Švédsku musí lidé jíst aby nezemřeli. Snad jen občas potěšil zrak červený domek a nebo nějaké skalisko obsypané stromy.
Po příjezdu do druhého největšího města vás zaujme, že se vůbec velké nezdá. A určitě vás překvapí, že vás nevyloží v temné špinavé betonovo železné díře jak může na návštěvníky působit Zvonařka nebo Brněnské hlavní nádraží. Zde se autobusové nádraží tváři jako malé letiště a rozhodně pěkně vyvedené.
V Goteborgu mají super mhd a to včetně lodí a tak jsme si samozřejmě hodně zajezdili. Já osobně strávil hodně času venku, protože plout v noci uprostřed osvětleného města za foukání ledového větru je určitě zajímavý zážitek.
A vůbec i ty šaliny, ačkoliv některé i šedesát let staré mají pěkně uklizené, vymalované a prostě příjemné.
Druhá věc, která překvapí jsou ceny. Takřka stejné jako u nás, jen je třeba je pro přepočet na naše vynásobit třemi. Což říká, že ani v tak vyspělé zemi si lidé nežijí jako králové. Prostě si žijí spokojeně asi jako by mohla většina lidí u nás, kdyby neustále neseděla v hospodě, nepropíjela tam výplatu a pak nenadávala na to, že nemůže dečka poslat na školní výlet. :)
Za menu s Lososem, krevetami a výraznou oblohou tak zaplatíte sympatických 75 korun, snídaně obsahující výborný Kanelbullar s kávou přijde na 15 korun a ještě se vám slečna za pultem omluví, že bohužel má jen ty skořicové... To si určitě v obchodě všimnete hned po vstoupení - dívají se tu na vás jako na zákazníka nikoliv zloděje. Skutečně se mi nestalo, že by si nás nějaké prodavačka/hlídač "nenapádně" prohlížel, jak se mi to tady u nás stává běžně - a to jsem prosímvás skutečně nikdá v životě nic neukradl. :)
Banány jsou tam velmi populární a prodávají se takřka všude - po jednom za 26kč/ks. :)
Zaujal i obchod s alkoholem, který patří státu a po zaplacení si můžete vzít brožurku "ano nebo ne?" pojednávací o alkoholismu. Co trochu překvapilo, byl bar na každém rohu a lidé držící lahváče i v šalinách. Vyloženě opité lidi jsme potkali jen na okraji města a ti na sebe vyřvávali a pak se tzv "bombily pěstmi". Nic není úplně bez chyby, že ano. ;)
Stejně tak jsme chvíli po příjezdu potkali žebrající muslimku. Skutečně jen tu jednu.
Podařilo se nám sehnat ubytovnu nejlevnější cenové kategorie s volnými místy v šestnáctilůžkovém pokoji... Plovoucí podlaha, počítače s internetem, klid a mír, luxusní kuchyně (IKEA je tu všude), pěkné toalety a další věci jsou ve Švédsku samozřejmostí i na takových místech. Nutno říci, že jsem se vyspinkal famfárově - každé lůžko bylo jakoby vloženo do zdi s možností se zakrýt závěsem. Vlastně si za nějakých cca 600kč za noc zaplatíte nějaké dva metry prostoru, ve kterých máte zaručeno, že vás nikdo nebude rušit - zbytek je společný.
Ani jednou se mi tam nestalo, že bych se dostal do davu lidí jako se v Brně v centru stává takřka neustále. Ulice jsou tam nejen čisté (záloha na pet lahev je 6kč!) leč bez vajglů se to neobejde bohužel ani tam. Proč tam nejdou davy spěchajících lidí? Asi, že tam jsou všechny ulice takové širší (takže se tam lidé "ztratí"), příjemné a takřka bez aut - skutečně je kolem každého chodníku cyklostezka, takže si spíše dáváte pozor na kola než na auta. Jednou jsem vkročil do silnice na červenou (nedával jsem pozor) a řidič prostě zastavil před přechodem - žádné šílené troubení a přidání plynu, jako je to běžné tady.
Díky výše zmiňované slečně jsem toho viděli opravdu hodně a rozhodně bych o tom mohl popsat ještě pár dalších stran, ale spíše vám doporučím abyste se tam podívali sami. ;)
Z těch několika hodin jsem si odnesl hlavní poznatek. Místo je takové jaké si ho udělají lidé, kteří tam žijí. A Švédi evidentně chtějí žít spokojeně a proto si nečmárají po zdech, neodhazují odpadky na zem a nejsou na sebe zlí.
Jen pár obrázků:
