Strčil jsem nohy do moře
Bodla mě vosa.
A pak jsem si vzpomněl na to, že neumím plavat.
Zatím jsem u moře nebyl a popravdě mě ani nějak nelákalo, ale nějakým způsobem se dostalo na můj seznam. A když jsem uviděl nabídku mikrovýletu do Chorvatska, tak bylo rozhodnuto. Co je na seznamu... Však to znáte.
A můžu říct, že to bylo fajn. Ostatně jako vždy.
Cesta byla standardně autobusová. Začala tříhodinovým zpozděním a výměnou dvoupatrové autobusu za starší kousek - jenž už nastoupil cestu svého pozvolného rozkladu. Tablety, pohodlí ani horká čokoláda se samozřejmě nedostavili, ale není na co si stěžovat - stálo to ušmudlaných 999 Kč na osobu - tam i zpět. Ano - platila se jen cesta, program, pojištění, potraviny si každý zajišťoval sám. Prostě absolutní lowcost. Odhad ceny cesty dle Student Agenci je 2400 Kč, více jsem nepátral.
Pobavilo mě, že někteří spolucestující hned po nástupu naplnili legendu o řízcích s chlebem - a mám pocit, že jsem je zahlédl i na pláži. Naše výprava bohužel tuto Českou tradici nedodržela a vezla si jen jablka a banány.
Hned zrána bylo co pozorovat i s okýnka autobusu - serpentiny, útesy, skaliska, díry, lesy, kamení, pobřeží, kamení, kamené zídky, suchá tráva, kamení... To u nás prostě nemáme. :)
Dorazili jsme v plánovaný čas - tedy v osm hodin. Autobus nás vysadil na parkovišti jednoho z hotelů, asi tři minuty chůze od moře. To bylo krásně čisté, průzračné a slané! a pochopitelně plné lidí (a agresivních vos). Ale naštěstí stačilo jít kousek stranou a člověk měl trochu klidu.
Historická část městečka byla pěkná, úzké uličky, malé dvířka, všude samé schody - mají svou atmosféru - zbytek města postavili v poslední letech a jde hlavně o generické vilky, hotely, restaurace a ošklivé kempy. Městečko je svou velikostí srovnatelné s většími českými vesnicemi. Líbilo se mi, že bylo hezky udržované - hlavně skrze množství turistů překvapí jeho uklizenost.
Navštívili jsme také místní park a zkusili okouknout pár památek - zely prázdnotou. Lidé tu buď leží na pláží anebo se v kempu/apartmánu koukají na televizi. Tenhle typ dovolené není prostě nic pro mě a tak jsem měl radost, když jsme potkali pár lidí jenž se procházeli po zdejších hřebenech.
Co se koupání týče. Tak to bylo fajn.
Až jsem si říkal, že by bylo dobré chodit k vodě častěji než jednou za tři roky.
Voda byla slaná. Pálila v očích. A zároveň byla na žhnoucím slunci osvěžující.
Slunce bylo pekelné a zjistil jsem, že když si veganským krémem na opalování namažete jen ramena - tak to nestačí... Ale naštěstí jsem obdržel snesitelnou míru s červenání... :)
Dopoledne jsme byly na jedné straně, kousek od lodí a užívali si relativní klidu (narozdíl od středu pláže) a poté jsme se šli skrýt před sluncem pod útes na straně druhé. Přečkali jsme nejsilnější sluníčko a znovu se okoupali. Pláže jsou tam ryze kamenité (pod útesem ultra kamenité) a brzy jsem pochopil proč má na sobě tolik lidí koupací botky. Zkuste se projít pár metrů po kamení po hodině ve vodě... Je to dřina. :D
Být na místě více dní, tak vyrazím na procházku po přírodě - hlavně tedy po místních skaliskách, které jsou protkány stezkami od českého svazu turistů. Více než jeden den bych na té pláži asi nevydržel.
A co vy? Byly jste u moře? Naplnili jste řízkovou tradici?
Žádné komentáře:
Okomentovat