pátek 23. listopadu 2012

Emile Zola - Zabiják

Většina lidí, která někdy v životě zkoušel navštívit školu si asi vzpomene, že o této knize něco slyšelo, někteří si snad i vybaví, že má něco společného s Francií a alkoholem. Já hlavně věděl, že mi někde doma jeden výtisk leží a tak inspirován doporučením Nebožky, jsem si ho sehnal v e-podobě. :)

Dočetl jsem jej včera a trvalo mi to několik týdnů, ale můžu říct, že to stálo opravdu za to. V knize je popisován příběh Gervaisy, která v mládí utekla z vesnice do Paříže společně se svým přítelem a dvěma dětmi a začíná v okamžiku, kdy se ve špatné finanční situaci stává samoživitelkou, protože otec jejich dětí vzal nohy na ramena. Nechci moc spoilerovat (ale bohužel se bez toho neobejdu, takže klidně zbytek odstavce vynechte, pokud si nechcete kazit knihu), ale Gervaisa je docela chytrá a pracovitá paní, a tak k ní velice brzy získáte sympatie, protože se pílí, úsilím a skromností pomalu dostává nahoru... ale nebylo by to jen tak kdyby jí to někdo nezkomplikoval, hlavně alkoholismus, jenž velice rychle popadl jejího nového manžela, který byl do té doby velmi pracovitý a rozumný, leč pracovní úraz a půl roku ležení a sebeužírání na něm udělal svou roly.. Gervaisa mezitím zvládla vybudovat nejoblíbenější prádelnu ve čvrti, ale živení čím dál nepoužitelnějšího manžela, a užívání si přepychu ve formě dobrot, hostin, lenost, odbývání práce a následně vydržování milence... ji postupně začalo o  všechno připravovat až začala sama ztrácet své sny a nakonec dobrovolně propadat na dno se skleničkou v ruce. Musím říct, že až do poslední chvíle jsem čekal na zázrak, který by vedl k happyendu, a skutečně bylo několik příležitostí  které by mohli vést ke zlepšení její situace ale ona je hloupě odmítla... kniha končí velice rychle, jako by se autorovy už nechtělo dál tu bídu popisovat... :(

Kniha nejenže vede k zamyšlením, nad tím jak snadno si člověk může zničit život a přijít o všechno co vybudoval, ale zároveň dokazuje, že i takřka od nuly se můžete postavit na nohy - pokud to zvládnete a nezačnete po prvních úspěších žít ve snu. Taktéž myslím docela realisticky popisuje dobu a lidi, hlavně dělnickou třídu, která od rána do noci trávila v práci a bídě aby se mohla jednou za čas neskutečně pobavit v hospodě, což vedlo k tomu, že to mnozí nakonec nezvládly a alkoholu propadly naplno. Všude je špína, hluk, smrad, závist, pomluvy, zima, hlad... není to hezké, ale určitě stojí za přečtení.  


3 komentáře:

  1. To vypadá zajímavě. Je pěkné se dokázat vžít do světa, o němž se dočítáš ze stránek knih.. Ono já když přichází zima, čtu o vedrech a když léto, zase naopak:) Uklidňuje to.

    OdpovědětVymazat
  2. "Ono já když přichází zima, čtu o vedrech a když léto, zase naopak"
    Jo tohle je zajímavá metoda, ale já spíše čtu nastřídačku - jednou akční/super/šílenou literaturu typu Kulhánek a pak zase klasiku, a mezitím čtu věci o ekonomii a podobných ptákovinách :)

    A vžít se do světa knihy je samozřejmost - :)

    OdpovědětVymazat
  3. Ať žije naturalismus! Těší mě, že se Zola líbil.

    OdpovědětVymazat