úterý 24. července 2012

Letní zombie kemp, aneb setkání přeživších

Pro mne apokalypsa započala již v pátek, kdy se kolem mne motaly značně hulákající zombie v pseudo hawaiských oblečcích. Po čtvrté hodině ranní však již byly pryč, jen několik těl bezvládně leželo kolem. Ulehl jsem na dřevěné lavici a o celé dvě hodiny později se začal připravovat na nebezpečnou ranní cestu do Brna - na setkání přeživších.

Osud mi přál a po cestě mě nikdo nesežral.
(Firejs, Hrobař, Werty)

V devět hodin jsem se tedy úspěšně setkal s Wertym a Hrobařem na hlavním nádraží, kde se to nakaženými jen hemžilo. Wertyho jsme nechali strážit zásoby před bandity a vyrazili vyrabovat pár obchodů. V deset třicet jsme vzdali vyhlížení dalších přeživších a vyrazili na bezpečnější místo.
(Hrobař a jeho přístřešek, který později lehl plamenem)

Po mnoha a mnoha kilometrech se nám podařilo obsadit Hrad. Leč osud nám nepřál a tak jsme po řádném prozkoumání širokého okolí začali moknout - společně s naším poctivě nasbíraným dřevem - po dvou hodinách sezení pod plachtou a foukání, škrtání a zapalování jsme skutečně uviděli první plameny. 


Brzy poté k naší pozici dobloudili další přeživší (Chekotay, Viky, Toudi, Tina) přímo ze slavného Vaultu Šílené Brahmíny a přinesli do našeho tábořiště pocit bezpečí. JWK se svým malým ale šikovným zabijákem zombíků a Tomem vystoupali do vysokého kopce brzy po nich.

Takřka okamžitě se jaly s palcátem a nožíky skácet nejbližší mrtvý strom, Werty přitom tahal za špagát...
(Viky, Tina)
(Chekotay, Toudi)

S ohněm a relativně suchým dřívím se mohl konečně rozpálit monstrózní plamen - viz následující foto, na němž je JWK, Werty a Viky.
Ohřátí a plni radosti, štěstí a nadšení jsme se jaly budovat rozsáhlou osadu, přičemž nám pilně pomáhali i ti nejmenší. 
(Hrobař, Franta, JWK, Toudi, Werty)

Při večerní cestě pro pitnou vodu jsme narazili na další přeživší - Nebožku. Osud nám bohužel nepřál a tak nás musela po pár hodinách opustit. Její tvář tedy zůstává i nadále skryta, neboť jsme si ji zapomněli včas digitálně zaznamenat - tedy na následující fotografii najdete část její ruky :)

V noci jsme pak dlouze diskutovali o přežití, soutěžili v hádání filmů, lovili zombíka botanika a nakonec i  někteří z nás dlouze řešili rozměry nárazníků u lokomotiv :)

Deštivě nepříjemné a studené ráno nás po krásných snech vrátilo zpět do kruté reality - Hrobař, který trávil noc sám pod plachtou u ohniště nás bohužel opustil. Jeho odchod jsme oplakali a jaly se s chutí posnídat - špekáčky, paštiky či pečené brambory.

Jeden hrdinný jedinec (Chekotay) z naší skupiny se rozhodl pro ulovení zombíka síly - nutno dodat, že s plynovou maskou.


Následoval bojový tréning, formou mrskání bičem, mávaní palcátem, diskuze či střelbou z kuše a praku. 
Bohužel se k nám začala blížit horda nemrtvých povinností a práce a tak jsme byli nuceni opustit hrad a vydat se na bezpečnější místo - do našich domovů.

Poslední fotografie byla vyfocena chvíli před mnohakilometrovou tůrou značně nebezpečným terénem...
(Toudi, JWK, Franta, Chekotay, Tomáš, Viky, Tina, Werty, Firejs)

Akce to byla opravdu vydařená a já osobně si užil každou minutu ;)

www.zombie.4fan.cz
www.madbrahmin.cz

Žádné komentáře:

Okomentovat