Bratislava, Slovensko

Tentokráte můj prst padl na Bratislavu.

Hlavní město Slovenska je z Brna velmi snadno dostupné - autobusem - a tak není problém vyrazit na jeho průzkum ráno a večer se vrátit zpět.

Hned po příjezdu jsem při návštěvě toalet narazil na kulturní vložku  - paní zde lidem odemyká dveře do kabinek, po odchodu návštěvníka nahlédne do mísy a pak zase poctivě uzamče. Několikrát jsem byl upozorněn, že návštěvu kabinky musím hlásit předem - u pisoáru to naštěstí neplatí. Také jsem jako cizinec dostal instruktáž k výdejce mýdla - protože nápis "tahejte k sobě" na pohyblivé části přístroje znamená, že máte tahat úplně jinou páčkou, kterou ze své pozice nevidíte... Nuže, za dvacet centů jsem dostal velmi poučný a inspirativní zážitek. :)

Jinak je autobuse nádraží v docela hrozném stavu (tak jako prakticky všude na světě) ale to Bratislavské má ještě jednu specialitu. Ze všech x dveří vedoucí na nástupiště jsou zde odemčeny jen jedny - u kterých se střídají fronty vstupujících a vystupujících lidí, kteří jsou na to zřejmě zvyklí, protože nedocházelo k žádným větším problémům.

První co po odchodu z nádraží uvidíte jsou dva mrakodrapy.
První co ucítíte je takový podivný smog. Takový těžký vzduch.
A na vedlejší zastávce mhd se k tomu přidala i typická vůně močoviny.

Vyrazili jsme co nejkratší cestou k Dunaji. Tedy ulicemi mezi staveništěm a dálnicí, kde nepotkáte ani živáčka a občas ani ten chodník... :)

Před řekou nás uvítala evidentně nová cyklostezka (která vedla k ceduli "sesedněte s kola"), zarostlá slavnostní brána k maratonu z roku 2011 a nábřeží pokryté kolejemi, křovím a odpadky. Výhled z mostu byl přímo pohádkový. :)

Ale nebojte, Bratislava umí ukázat i svou hezčí tvář.

Pěkně zpracované (betonové) nábřeží jsme našli o kousek dál, mezi dvěma obchodními centry - kde probíhali docela opuštěné vánoční trhy. První davy lidí jsme poprvé potkali až po vstoupení obchodního centra - které zevnitř vypadá jako každé jiné obchodní centrum na světě... Prostě nic zajímavého. Takže jsme jím jen proběhli prakticky přímo do centra města.

Vydali jsme se skrze ulici zvanou "palisády" k hradu, kde se logicky koncentrují turisté. Hrad je vskutku pěkně vyvedený, sice není moc zdobený a jde vlastně jen o takovou kostku, ale je fajn... Jeho nádvoří pak působí zajímavě pustě - vážně tam nic není - jen podlaha a čtyři bílé stěny. Uvnitř jsme nebyli. :)

Přilehlá zahrada byla vyvedená industriálně - tedy díra v zemi, bagry a spousta plotů... Ale parčík s výhledem na město byl otevřený a evidentně dobře udržovaný. Pokochali jsme se výhledem, snědli veganskou svačinu a zašli si na kávu/čokoládu do podniku před hradem.

Následně jsme zabrousili do historické části města, tedy uliček v nichž některé vypadali jako po bombardování. Také jsme v jednom kostele omrkli výstavu fotografií komunistických věznů, okoukli katedrálu a pár soch - ty byly umístěně skoro všude a navštívili větší náměstí, na kterém probíhali vánoční trhy - nutno říct, že mě hlučné davy ve stoje se krmicích lidí příliš neberou a tak jsme to stočili opět k vodě.  Tato část pobřeží na tom byla o několik tříd lépe než ta, jenž jsme viděli krátce po příjezdu. Byly tu mola, cyklostezka (která opět nikam nevedla) a procházející se lidé.

Poté už jsme došli zpátky k obchodnímu centru, obešli národní divadlo a probloudili se až k nějakému parku, hřbitovu a zpátky na nádraží.

Bratislava není asi nic ideálního pro kulturně a památkové založené turisty, ale pokud si chcete udělat snadný a levný poznávací výlet do zahraničí - je to možnost.

Já osobně to hodnotím jako hezký výlet.