Bylo nebylo, ale spíše bylo jedno krásné internetové fórum plné bláznivých pomatenců, kteří došli k závěru, že by bylo dobré se zase znovu setkat na živo. Hrdinové osedlali své vozy, vlaky či boty a vyrazili na druhou stranu naší vlasti a ti internetový jim k tomu fandili lajky na facebooku.
Parádní fotky z akce od JWK jsou zde:
Tento dobrodružný příběh vám budu vyprávět s perspektivy své družiny.
Cestu jsme si nechaly naplánovat strýčkem googlem a s počátku se se jí snažili držet a tak se stalo, že místo dvou tří hodin jsme jich jeli celkem pět... Googlu můžete věřit mnoho věcí, ale raději si před cestou zkontrolujte zda na jím vytyčené cestě pro automobil jsou silnice... :D
To jsme si takhle drkotaly po úzkých polnačkách skrze českou Kanadu. Nalevo vysoké lesy, napravo louky posypané skalisky. Krásná příroda, ale automobil úpěl a tak jsme se rozhodli, že se vrátíme do civilizace a tuto trasu přenecháme pěším turistům, neboť bychom se jimi po upadnutí kol také brzy staly. Představa, že zůstaneme uprostřed divočiny plné vlků, medvědů a sobů nás rozhodně nenechala chladnými.
Ukořistil jsem mapu a jal se navigovat.
Jen bych chtěl vypíchnout, že jsme se do Kanady ještě vrátili a musím říci, že sluncem oslněné louky plné zvířátek nejrůznějšího charakteru byly po zajetí do temného lesa s půlmetrovou vrstvou sněhu a ledem na silnici opravdu působivé.
Nakonec jsme dojely. :)
Noční uvítáni v obci s devíti stálými obyvateli bylo velmi halasné! Po mém zvolání "haloo" vykoukla se dveří jedna hlava a zase se schovala. Tak jsme posbírali stovky kilogramů survival vybavení a přes chodbu, kde pět silných chlapů intenzivně montovalo dveře od záchodu přišli do světnice. Uvítalo nás "malinké" štenátko snahou ukousnout nám kapsy...
Pak to začalo!
Seznámení (s novými lidmi i starými známými), popíjeni místního pivního moku (musím uznat, že oproti tem patokům co poslední dobou dostávám v restauračních zařízení to byla opravdu paráda), krmení se, prohlížení nožů a pohodové povídání jenž mělo za úkol se poznat a sladit naši družinu.
Využili jsme nabídky pořadatele a nechali si pod hvězdami posypanou oblohou udělat přednášku o vesmíru a podívali se obrovitým teleskopem na Jupiter, měsíce ale i nově vzniklé hvězdy v mlhovině.
Následoval spánek, probuzení, snídaně a poté workshop ve formě obsluhy motorové pily (každý si mohl vyzkoušet uřezat si nohu) a krátká brigáda s odklízeným tunových balvanů a chystání dřeva na zátop.
Obchůzka okolí spojená s výkladem a diskuzí na téma:"Jak to tady obránit před zombíky i bandity." Byla řádně důkladná.
Před vydatným obědem jsme si daly první várku střelby.
Poté jsme si v domě zamávali nejrůznějšími zbraněmi od mačet, mečů až po katany. Brzy jsme se ale navrátili ven a jaly se dorazit našeho slaměného zombíka. Malá kuše, velká kuše, dva luky, házecí nože, revolver, nože, startovací pistole atp. z něj udělali pěknou fašírku.
Takže jsme se přesunuli k testu chladných zbraní na připraveném trámu. Každý si vybral nějaký kousek a pokusil se co nejefektivnější cestou zlikvidovat tohoto velikána - musím říci, že to byla velká sranda! Vypíchl bych Play3rův útok dvěma glocky... :D
Následoval pochod smrti do vedlejší vesnice, kde jsme měli tu čest navštívit malý pivovar s výkladem. Nevím jak pro ostatní, ale mě to přišlo určitě zajímavé. Poté přišla malá kulturní vložka formou prohlídky dřevěných soch a snahou zjistit co tím ten autor sakra myslel? :)
Promrzlý a vyhladovělí jsme se navrátili k pivu a skvělým Burgrům, jenž pro nás mezitím vším připravila paní domu.
Navečer jsme se pustili do sledování dokumentů o různých způsobech přípravy na přežití apocalypsi a diskuzí nad jednotlivými výhodami a nevýhodami. Mimo jiné jsme se dozvěděli se jak přežít na Sibiři... :D
A poslechli jsme si Sybrakovo povídání o jím
připravovaném Larpu inspirovonaným populárním seriálem The Walking Dead - určitě koukněte na web:
www.zombielarp.4fan.cz. ;)
Diskuze se sledováním videí se vedla dlouho do noci a byla zakončena seriálem testující různé zbraně na lidských lebkách... To aby se nám lépe spalo. :)
Ráno byla další snídaně (překvapivě) načeš následovalo využití profesionálních fotografických schopností našeho hospodáře... Jinak řečeno jsme si hrály na modelky. Byla to určitě sranda a jsem moc zvědavý na výsledky - když už jsem se tedy válel v pilinách a trávě. :)
Po vaječněsýrověchlebovém obědě jsme se důkladně rozloučili a vyrazili zase žít své běžné životy, jenže obohaceni o spoustu nových zážitků, vzpomínek a snad i nových přátel.
Byla to skvělá akce a snad si ji všichni zúčastnění řádně užili a tak doufám, že se zase potkáme.
